Protesty, poruchy, špatné počasí – konvojové menu pro ruského diváka

Moskva/Praha - Demonstrace proti americkému konvoji v Česku: v celkovém srovnání menšinová síla, která ale ruskými státními stanicemi – soudě podle výstupů – rezonovala nejvíce. Televize si všímaly také technických problémů vozidel, dopravních kolon, nepřejícného počasí nebo třeba toho, že se český premiér při setkání s velením konvoje nezmínil o Rusku. Naopak řadu jiných věcí divákům tamní média zatajila.

Ruské zpravodajství o konvoji v ČR (zdroj: ČT24)

Že dragounskou jízdu uvítaly v Česku protesty, napsal na sociálních sítích dokonce i ruský vicepremiér Dmitroj Rogozin a citoval ruská státní média. Jde sice o pravdivé tvrzení, s ohledem na realitu ale neúplné. Televizním záběrům dominovala zejména nesouhlasná hesla a transparenty, i když jejich autoři byli ve výrazné menšině. Mediální obrázek o nepříliš vřelém přijetí amerických vojsk v Česku si takto mohlo odnést téměř 90 procent Rusů, pro které je zpravodajství státních televizí hlavním informačním zdrojem.

V reportáži o příjezdu konvoje si například stanice Rossija 1 všímá hlavně vzájemných střetů příznivců a odpůrců. Americká vojska ve skutečnosti vítaly tisíce lidí oproti desítkám protestujících. O tomto poměru se ale redaktoři nezmiňují. „Jak jsem viděl prosté vojáky, došlo mi, že je nelze obviňovat. Oni sem přijeli na rozkaz nadřízených,“ říká Tomáš Kott – odpůrce konvoje a jediný český respondent, který v reportáži promluví.

Záběry ruských zpravodajských stanic
Zdroj: ČT24

Vděčným tématem se staly také dopravní komplikace na trase průjezdu či selhání vojenské techniky. „Ještě při vjezdu do Prahy zkazili vojáci náladu řidičům z okolí Prahy, kteří museli stát v mnohakilometrových frontách, aby měli Američané volnou cestu,“ hlásilo zpravodajství Rossija 1.

Jednou z hlavních českých tváří zpravodajství o konvoji se stal předseda strany Národní demokracie, publicista Adam Bartoš, který se blízkým vztahem k Rusku netají. V Česku způsobil kontroverzní reakce především jeho kritizovaný seznam Židů a pravdoláskařů v českém veřejném životě. Ruská média si všímala jeho demonstrace před americkou ambasádou i zatčení poté, co se pokusil zastavit konvoj.

Záběry ruských zpravodajských stanic
Zdroj: ČT24

V pondělí se i přes špatné počasí přišlo na Američany v Praze podívat na dvacet tisíc lidí. To se ale ruští diváci nedozvěděli - na rozdíl od podrobného představení českého ministra obrany nebo premiéra. „Mokrý sníh a silný vítr významně zkrátil setkání politiků s vojáky. Premiér Sobotka byl přesto spokojen. Zmínil Ukrajinu a o Rusku nic neřekl. Jako by právě Rusko nebylo adresátem demonstrace síly, kterou konvoj představuje. Jak mnohokrát říkali před výjezdem konvoje z Pobaltí,“ uvádí komentář.

Záběry ruských zpravodajských stanic
Zdroj: ČT24

Jak zmiňuje komentátor Alexandr Mitrofanov, redakční práce velkých médií přichází na přetřes při pravidelných schůzkách mezi šéfredaktory a zástupci Kremlu. Že by silní mediální hráči byli s administrativou spojeni více, než je zdrávo, ale odmítá novinářka Pražského telegrafu Natalija Sudlianková. „Já v tom vidím spíš redakční politiku každého z těch televizních kanálů, ale v žádném případě nějakou ruskou státní politiku,“ uvedla.

Ivan Preobraženský, novinář ruské agentury Rosbalt. „Informovaly (televize) o tom hodně, ale nebyla to informace. Nemůžu ani říct, že to byla propaganda, ale spíše nějaká pohádka.“

Natalia Sudliankova, novinářka ruskojazyčného týdeníku Pražský telegraf: „Ony (televize) jsou dosti podobné západní médiím, která například píšou, co se děje na Krymu, a více prostoru věnují krymským Tatarům, kteří jsou zase z ruského hlediska marginální záležitostí.“

Alexandr Mitrofanov, komentátor deníku Právo: „Když se někdo ptá, zda to nemá za cíl ukázat ruským televizním divákům, že nejsou sami proti Americe, tak částečně ano.“

Web zpravodajské stanice RT (dřívější Russia Today) například čtenářům přiblížil americký konvoj skrze rozhovor s Richardem Beckerem, členem americké protiválečné koalice ANSWER. Několikrát v jeho hodnocení zazněla slova o „provokaci“ a „agresivních krocích“. V rozhovoru se také dotkli vášní, které konvoj v části veřejnosti zejména před svým příjezdem vyvolal. „Je těžké říct, jak velké to rozdělení je, ale zcela jistě v Česku existuje – možná větší než v jakékoliv jiné zemi, kterými tento konvoj projel,“ cituje RT Beckera.

  • ANSWER (Act Now to Stop War and End Racism) Coalition  je americké pacifistické hnutí, které opakovaně kritizuje Spojené státy kvůli vojenským intervencím v zahraničí. Pořádá také řadu demonstrací s cílem upozornit na vleklé konflikty – v Sýrii, Palestině nebo Jemenu.  

Podél české trasy konvoje přišlo protestovat několik desítek odpůrců s transparenty, oproti příznivcům byli ale ve znatelné menšině. Na plánovaný protest do prostoru ruzyňských kasáren dorazily maximálně dvě desítky lidí, kteří pokřikovali na projíždějící kolonu a megafonem provolávali hesla „Nechceme NATO“ a „NATO hází bomby na děti“.  

Reportáž RT si právě tohoto tábora všímala nejvíce. „Incidenty už při příjezdu vozidel zrcadlí větší rozkol v České republice, kde mnoho obyvatel i politiků nesouhlasí se stále znatelnější přítomností vojsk NATO v Evropě,“ zmiňuje text, který jinak pojednává o sedmihodinovém zdržení části konvoje při příjezdu a „desítkách lidí, kteří čekání vzdali.“

Web ruské televize RT
Zdroj: ČT24/RT.com

Samotní vojáci byli podle vlastních slov z přijetí v Česku příjemně překvapeni. „Snad deset tisíc lidí z Česka nás přišlo přivítat a podívat se, jak přijíždíme. Jen pár lidí nás nepodpořilo, takže je všechno naprosto pozitivní,“ pochvaloval si Russel Moore po dojezdu své části konvoje do prvního stanoviště ve Vyškově.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT nevadí průjezd amerických vojsk 82 procentům českého obyvatelstva. V 17 procentech se pak lidé vyjádřili o akci negativně. Odmítavé reakce se shromažďovaly především na sociálních sítích, kde lidé – vedle souhlasných – organizovali i několik odmítavých shromáždění.