Prodloužit sankce, nebo ještě počkat? EU je rozdělená

Brusel - Podle šéfa české vlády by se o prodloužení sankcí mělo rozhodnout až na příštím summitu - podle toho, jak budou plněny dohody z Minsku. Návrhy na zpřísnění restrikcí premiér zatím nezaznamenal. Bohuslav Sobotka to uvedl po příjezdu do Bruselu. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk snižování současné úrovně evropských sankcí vůči Rusku odmítá. Moskva podle EU podporuje separatisty na východě Ukrajiny.

Podle Jaceňuka znamená plné uvedení dohod z Minsku do praxe kontrolu zákonné ukrajinské vlády nad všemi částmi Luhanské a Doněcké oblasti, které nyní ovládají proruští vzbouřenci, a také plnou kontrolu ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se pod vedením prezidenta Vladimira Putina snaží narušit evropskou jednotu, varoval před novináři ukrajinský premiér. „Pokud se mu to podaří, bude to jeho největší úspěch a neštěstí pro svobodný svět,“ dodal Jaceňuk.

Téma protiruských hospodářských sankcí je jedním z dominantních bodů dnešní odpolední schůzky prezidentů a premiérů osmadvacítky. Prodloužit platnost sankcí už nyní chce třeba Británie nebo Německo.

Bez prodloužení by opatření, omezující třeba export některých technologií do Ruska a ztěžující jeho přístup na světové finanční trhy, skončila v červenci. Česko na pravidelném zasedání Evropské rady reprezentuje předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Postoj české vlády k otázce sankcí formuloval před začátkem summitu ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. „Sankce se budou odvíjet od situace v terénu. O případném rozšíření sankcí rozhodne vývoj na východě Ukrajiny. V nejbližších týdnech musíme monitorovat to, zda dochází k plnění základních věcí z Minských dohod, tedy příměří a stahování těžkých zbraní,“ podotkl Zaorálek.

Český postoj? Vyčkejme na plnění dohod z Minsku

S rozhodnutím o restrikcích není nutné spěchat, míní premiér Bohuslav Sobotka. „Je to otázka taktické úvahy o tom, kdy je dobré schvalovat prodlužování sankcí. Já si myslím, že na to máme čas do poloviny letošního roku. Sektorové sankce platí do 31. července,“ připomněl premiér. „Pokud jde o sankce uvalené na osoby a firmy, tak ty platí do září letošního roku,“ dodal Sobotka.

Také podle Sobotky by se Unie měla rozhodovat podle toho, jak budou dodržovány dohody z Minsku. „Sám jsem zvědav, jak budou ostatní členské státy hodnotit plnění těchto dohod,“ konstatoval šéf české vlády.

Bohuslav Sobotka a Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČT24/ČTK/Dospiva Jakub

Upozornil, že ještě k několika bodům nedošlo - třeba k uspořádání voleb na povstaleckém území. Pozorovatelé OBSE se také stále nedostali do všech míst a Ukrajina zatím nemá kontrolu nad celou ukrajinsko-ruskou hranicí. „Minské dohody mají být plněny během celého letošního roku. V tuto chvíli nelze říct, že byly stoprocentně splněny, protože nyní být stoprocentně splněny nemohou,“ dodal Sobotka s tím, že s návrhy na zavedení tvrdších restrikcí se zatím v Bruselu nesetkal.

Podle stálého předsedy Evropské rady Donalda Tuska by měl být na Rusko vyvíjen prostřednictvím sankcí neustálý tlak do té doby, než bude dohoda o příměří na Ukrajině zcela respektována. „Vše musí být završeno tím, že Ukrajina získá kontrolu nad svými hranicemi, jak je stanoveno v plánu dojednaném prezidentem Hollandem a německou kancléřkou Merkelovou,“ uvedl Tusk před zahájením dnešního summitu.

Podle unijní ministryně zahraničí Federiky Mogheriniové musí být jakékoli rozhodnutí týkající se sankcí přijato jedině na základě situace, která panuje na východě Ukrajiny. „Nejlepší by bylo rozhodnout o prodloužení sankcí už dnes. Musíme pokračovat se sankcemi, dokud nebude dohoda z Minsku zcela splněna,“ uvedl při příjezdu na summit estonský premiér Taavi Roivas.

Lídři EU budou debatovat také o připravovaném projektu energetické unie a o tom, jak by měl v budoucnu vypadat program Východního partnerství. Na okraj summitu, ale odděleně od jeho programu, se dnes večer uskuteční rovněž schůzka řeckého premiéra Tsiprase s francouzským prezidentem Hollandem, německou kancléřkou Merkelovou, prezidentem Evropské centrální banky Draghim, šéfem euroskupiny Dijsselbloemem a prezidentem EU Tuskem. Tématem jednání bude řecká dluhová krize.

Vydáno pod