Berlín - Cílem asociačních dohod, které Evropská unie loni uzavřela s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií, není vstup těchto zemí do EU ani do Severoatlantické aliance. Ve Spolkovém sněmu to dnes před cestou na evropský summit řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Dohody podle ní ani nejsou namířeny proti Rusku.
Merkelová: Cílem dohod s Ukrajinou není její členství v EU
„Cílem těchto dohod je poskytnout evropskou podporu při budování fungujícího právního státu, úspěšného tržního hospodářství a umožnit lidem v těchto zemích mít lepší budoucnost. Cílem není vstup do Evropské unie nebo do NATO,“ řekla Merkelová.
Východní partnerství nemá vést k oslabovaní Ruska
Všechny tři země jsou součástí unijního projektu Východního partnerství. Merkelová dnes zdůraznila, že EU nechce tímto projektem oslabovat Rusko, které má ve východní Evropě tradičně silný vliv. „Východní partnerství, a to platí beze změny, se nezaměřuje proti nikomu, ani proti Rusku. Velmi lituji, že (ruský) prezident (Vladimir) Putin přesto udělal z otázky přidružení některých států k EU otázku buď-anebo, otázku pro Rusko, nebo proti němu,“ uvedla německá kancléřka.
Podle Merkelové si země Východního partnerství nemusí vybrat mezi EU a Ruskem, ale mohou spolupracovat s oběma. Kancléřka je přesvědčena, že by takový přístup znamenal přínos pro všechny strany.
- „V tento okamžik je to signál jak směrem dovnitř, do Německa, kde probíhá na toto téma velice intenzivní debata, tak směrem k Rusku. Nejde tu tolik o to, zda Ukrajina, Moldavsko a Gruzie budou členy EU a v jakém horizontu, ale o to, co řekla kancléřka Merkelová, že máme těmto zemím pomoci, aby z nich byly normální právní státy s normální tržní ekonomikou. Což je ovšem přesně to, co Rusku vadí. Protože jakmile by se z těchto zemí staly funkční demokracie, je s Putinovým režimem ámen,“ okomentoval vyjádření Angely Merkelové politický geograf Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Slavnostní podpis asociační dohody
Ukrajina, Gruzie a Moldavsko podepsaly asociační dohodu s EU loni v červnu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko tehdy uvedl, že jeho země chce usilovat o členství v Unii, až na to bude připravena.
Rozhodnutí bývalého prezidenta Viktora Janukovyče z listopadu 2013 nepodepsat na summitu ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií bylo spouštěcím mechanismem masových protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti za evropskou budoucnost Ukrajiny. Vzniknuvší hnutí Euromajdan výrazně změnilo směřování země a následné události uvrhly do víru změn vztahy mezi Ruskem a Západem i tvář globální politiky jako takové.