Volby v Izraeli: Dají Izraelci přednost sociálním otázkám před bezpečností?

Jeruzalém - Izraelci v předčasných volbách rozhodují o složení příštího parlamentu. Průzkumy sice naznačují vítězství levicového spojenectví Sionistický svaz Jicchaka Herzoga a Cipi Livniové, avšak skutečným vítězem bude ten, kdo bude mít větší šanci sestavit vládní koalici. V tomto směru se hovoří o současném premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, jehož pravicový Likud za Sionistickým svazem v průzkumech zaostával o čtyři mandáty.

Končící premiér s manželkou přišli volit do jedné z jeruzalémských škol krátce po zahájení hlasování. „Nebude žádná vláda národní jednoty se Stranou práce, sestavím národní vládu“ pravice, prohlásil. Herzog s Livniovou hlasovali v Tel Avivu. „Kdo chce následovat Netanjahuovu cestu zoufalství a zklamání, volí jeho. Kdo chce změnu, naději a opravdu lepší budoucnost pro Izrael, bude volit Sionistický svaz pod mým vedením,“ řekl Herzog, když odevzdal hlas.

Ministr zahraničí a vůdce strany ruských imigrantů Izrael je náš domov Avigdor Lieberman vyzval Izraelce, aby přišli volit a dali hlas jakékoli sionistické straně. Vůdce Židovského domova Naftali Bennett konstatoval, že „Izrael dnes zvedá hlavu“. Právě s Bennetem Netanjahu počítá do vlády. Moše Kahlon, jehož nově vytvořená středopravicová strana Kulanu (hebrejsky Všichni) si dobře vedla v průzkumech, řekl, že doufá, že „vyčerpávající kampaň večer přinese výsledek“. „Čím více křesel získáme, tím více nástrojů budeme mít pro reformy,“ prohlásil. 
   
Arje Deri, který vede ultrakonzervativní náboženskou stranu Šas, si myslí, že jeho strana překvapí. Jair Lapid ze strany Budoucnost existuje pak vyzval voliče, aby nedovolili vznik vlády národní jednoty spojené s ortodoxními stranami.

Netanjahu vs. Herzog - komu se podaří sestavit kabinet?

Mnozí volby chápou spíše jako souboj mezi Netanjahuem a Herzogem coby kandidáty na post předsedy vlády. O tom, kdo se jím stane, rozhodne výsledek potenciálních koaličních partnerů.

Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec ČR v Izraeli

„Karty jsou otevřeny. Premiérem dokonce nemusí být ani jeden z lídrů. S ohledem na výsledky může dojít k nějakému přeskupení a může to být někdo třetí. Do jisté míry to je referendum o Netanjahuovi, který je nyní spolu s Benem Gurionem nejdéle sloužícím izraelským premiérem v historii. A spousta lidí by chtěla změnu.“

O vstup do parlamentu usiluje 25 stran, šanci na úspěch má 11 z nich. Vzhledem k množství politických stran mají koalice tradičně problém udržet se u moci po celý čtyřletý mandát. Pouze šest z minulých 19 parlamentů své funkční období dokončilo a ještě nikdy se žádné straně nepodařilo získat 61 ze 120 křesel nezbytných k vládnutí bez koaličního partnera.

  • Ve snaze docílit větší stability parlament před rokem odhlasoval zvýšení prahu pro vstup do parlamentu ze dvou na 3,25 procenta. Vyřadilo to ze hry malé strany, z nichž některé to vyřešily spojením do koalicí. To je případ Společné kandidátky sestavené ze čtyř arabských stran. V průzkumech byla překvapením, protože byla na třetím místě po Sionistickém svazu a Likudu.
Cipi Livniová
Zdroj: Abir Sultan/ISIFA/EPA

Netanjahu vsadil na bezpečnost, Herzog a Livniová na sociální otázky

Netanjahuově předvolební kampani dominovalo téma bezpečnosti, ohrožované podle premiéra nejenom ze strany palestinských radikálů, ale také Íránu a islamistů bojujících v blízkosti Izraele. Včera prohlásil, že pokud se stane znovu premiérem, nedopustí vznik palestinského státu. „To, že lidé nemají třeba dost peněz na jídlo, je druhořadá věc, kterou Netanjahu přenechává levici,“ podotkl analytik Břetislav Tureček s tím, že se politik snaží znovu přetáhnout na svou stranu voliče, kteří se v poslední době uchýlili ke stranám více napravo.

Herzog s Livniovou naopak v kampani kladli důraz na ekonomiku a sociální otázky. Chtějí zvýšit rozpočet pro školství, sociální péči a zdravotnictví, řešit tíživou bytovou otázku a vylepšit také vztahy s Washingtonem. V případě, že by byli pověřeni sestavením koalice, jsou dohodnuti, že první dva roky by vládu vedl Herzog a po zbytek mandátu Livniová. V pátek, což byl poslední den pro zveřejňování průzkumů, měl Sionistický svaz šanci získat až 26 mandátů a Likud o čtyři méně.

Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha

„Bude to věc přetahování, nabídek a protinabídek povolebního vyjednávání, komu se podaří sestavit životaschopnou koalici. Může vyhrát sionistický tábor, a přesto může mít lepší vyhlídky na sestavení koalice Netanjahu. Bude záležet na tom, jaké bude slibovat posty svým koaličním partnerům, kolik peněz bude nabízet náboženským stranám, které se zpravidla přiklánějí do vládního tábora výměnou za obrovské peníze pro své sítě náboženských škol.“

Jicchak Herzog se před volbami pomodlil
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

Izraelce trápí vysoké ceny bydlení 

Jeden z největších problémů současnosti představuje pro Izraelce bytová krize. Schopnost domácností obstarat si bydlení je nyní ještě horší, než byla koncem 90. let. Mezi lety 2008 až 2013 stouply ceny bytů o 55 procent a nájmů o 30 procent. Uvádí to nedávno vydaná zpráva státního finančního kontrolora Josefa Šapira.  

Zpráva sice neviní pouze Netanjahuovu vládu, ale konstatuje, že jí trvalo rok, než si uvědomila, že ceny bydlení jsou pro občany opravdu problém. Bytová krize je přitom důležitým tématem i pro dobře situované Izraelce, což může být pro Netanjahua ve volbách problém.   

  • Neschopnost Izraelců dosáhnout na bydlení je v zemi velké téma od roku 2011, kdy lidé vyšli do ulic a začali si stavět stany, a to i na elegantním telavivském Rotschildově bulváru. Inspirovalo to hnutí Occupy, které se pak z New Yorku šířilo celým světem.

Průzkumy: Nehledě na stranu, nejlepší premiér by byl Netanjahu

Předvolební průzkumy odhalily zajímavou věc: Většina lidí chce volit levicové a centristické strany, avšak zároveň se více Izraelců přiklání k tomu, že pětašedesátiletý Netanjahu by byl lepším premiérem než čtyřiapadesátiletý Herzog. Podle odborníků je v tomto údaji zakotveno vědomí, že Netanjahu má více spojenců pro sestavení většiny. Mnoho lidí také odrazuje vyhlídka na to, že by se Herzogova vláda opírala o velkou skupinu arabských poslanců. Netanjahu na to upozorňoval v kampani a označoval to za jeden ze zdrojů budoucího ohrožení země.

Kampaň před volbami byla tentokrát značně vyostřená. Objevilo se hodně skandálů, které by mohly mít na výsledek do určité míry vliv. Netanjahu měl kupříkladu spolu se svou ženou rozhazovat peníze – kupovat si drahou zmrzlinu za 2500 dolarů měsíčně. „Řadu lidí to přesvědčí, že Netanjahu je zkorumpovaný politik na sestupu. Jiní se ptají, proč se taková věc objevila náhodou v opozičních, liberálních novinách tak krátce před volbami. Pravdu mají obě strany,“ konstatoval Tureček.

Právo volit má 5,88 z 8,3 milionu Izraelců. Více než 10 000 volebních místností bude otevřeno od 06:00 do 21:00 SEČ. Volební účast je v poslední době stabilní: k posledním čtyřem volbám přišlo méně než 70 procent voličů, účast nad 80 procent byla naposledy zaznamenána v roce 1969. Hned po ukončení hlasování televize oznámí výsledky odvozené z průzkumů ve volebních místnostech a okamžitě se rozběhnou koaliční konzultace. Po vyhlášení oficiálních výsledků bude mít prezident Reuven Rivlin sedm dnů na to, aby vybral, kterého ze 120 zvolených poslanců pověří sestavením vlády.