Jeruzalém - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v poslední den předvolební kampaně řekl, že stane-li se znovu premiérem, palestinský stát nevznikne. V Izraeli se budou v úterý konat parlamentní volby a Netanjahu využil poslední den kampaně k návštěvě židovské čtvrti východního Jeruzaléma. Jeho strana Likud v průzkumech zaostává o čtyři parlamentní křesla za středolevicovou koalicí Sionistický svaz, což vyvolává mezi pravicí obavu, že Netanjahu potřetí v řadě svou funkci neobhájí.
Netanjahuův vzkaz voličům: Zabráním vzniku palestinského státu
Na dotaz položený zpravodajským serverem deníku Maariv, zda v případě, že zůstane ve funkci premiéra, nevznikne žádný palestinský stát, Netanjahu přitakal: „Samozřejmě.“ Netanjahu přitom v minulosti vedl mírové rozhovory s Palestinci a uznal jejich základní požadavek na vlastní stát. Rozhovory byly ale loni přerušeny kvůli sporům o židovské osady.
Netanjahu se poslední den kampaně zaměřil na nejkontroverznější témata - na jednotu Jeruzaléma a palestinský stát. V kampani hrozil, že bude-li v Izraeli vládnout levice, bude Jeruzalém rozdělen a vláda začne ustupovat Palestincům.
GALERIE
videogallery_516965
„To já nedovolím. Já a mí přátelé v Likudu udržíme jednotný Jeruzalém, budeme ho dále budovat, aby nemohl být rozdělen a aby zůstal jednotný navždy,“ řekl dosluhující premiér ve čtvrti Har Homa. „Jedině vítězství Likudu zajistí pokračování tohoto vedení země a zabrání vytvoření levicové vlády,“ dodal Netanjahu.
Východní Jeruzalém je obývaný především Araby a Palestinci s ním počítají jako s hlavním městem svého budoucího státu.
Izrael v rozporu s mezinárodním právem Jeruzalém v minulosti sjednotil a nedělitelnost města uzákonil. Mnoho politiků hájí právo na židovskou výstavbu ve východní části s vysvětlením, že město bylo odjakživa domovem jak Židů, tak Arabů.
Již v roce 2009 ohlásila Evropská unie připravenost uznat Palestinu jako stát, jakmile to bude vhodné. Loni v říjnu se k plnohodnotnému uznání Palestiny odhodlalo jako první Švédsko. „Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory,“ zdůvodnila rozhodnutí švédského kabinetu jeho ministryně zahraničí Margot Wallströmová.
V otázce palestinské státnosti nicméně nepanuje mezi členy Evropské unie jednota. Zřetelně se to třeba ukázalo v listopadu 2012 při hlasování v OSN o statusu Palestiny coby nečlenského pozorovatelského státu. Pro návrh se tehdy vedle Švédska vyslovily též Rakousko, Belgie, Dánsko, Kypr, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Portugalsko a Španělsko. Ostatní země se hlasování zdržely - s jedinou výjimkou, jíž byla Česká republika, která byla proti návrhu.