Emisí CO2 loni nepřibylo - i přes hospodářský růst

Paříž - Nárůst emisí oxidu uhličitého (CO2) se loni v celosvětovém úhrnu zastavil, oznámila Mezinárodní energetická agentura (IEA). Množství emisí poprvé po čtyřiceti letech stagnovalo v době globálního hospodářského růstu.

Roční celosvětové množství emisí skleníkového plynu loni zůstalo na 32 gigatunách, tedy na stejné úrovni jako v roce 2013. Výkonná ředitelka IEA Maria van der Hoevenová ale varovala, že je to sice „povzbuzující“ informace, radovat se je ale předčasné. „Toto je velmi vítané a zároveň významné překvapení,“ citovala BBC hlavního ekonoma IEA Fatiha Birola. „Znamená to tolik potřebnou vzpruhu pro vyjednavače připravující globální klimatickou dohodu na prosinec do Paříže. “Emise skleníkových plynů se poprvé odpoutaly od závislosti na hospodářském růstu," poznamenal Birol.   

Analytici přičítají utlumení emisí změnou vzorců spotřeby energie v Číně a členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Důležitým faktorem by mohlo být to, že spotřeba uhlí v Číně v roce 2014 klesla, což je dáno jejich úsilím v boji proti znečištění, o efektivnější využívání energie a využívání obnovitelných zdrojů,“ řekla britská klimatoložka Corinne Le Quereová. „Roli asi sehrálo i úsilí o redukci emisí v dalších zemích, ale do hry vstoupilo rovněž více náhodných faktorů, jako jsou počasí a poměrná cena ropy, uhlí a plynu,“ dodala.  

Emise
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Zhou sihan

Svět se nyní pokouší dospět k nové klimatické dohodě, která by vstoupila v platnost v roce 2020. Jejím cílem je omezit nárůst průměrné globální povrchové teploty na nanejvýš dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriálními hodnotami. Tím se má zabránit nebezpečné změně klimatu.   

Nová klimatická dohoda má koncem příštího roku v Paříži nahradit Kjótský protokol z 90. let. Ten se nevztahoval například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země. Spojené státy ho ani nepodepsaly.

Vydáno pod