Ukrajina požádala OSN o vyslání mírové mise na Donbas

Kyjev - Ukrajina dnes předběžně požádala OSN o vyslání mírové mise na Donbas. Formální žádost předala jejímu generálnímu tajemníkovi Pan Ki-munovi. Nasazení modrých přileb na východní Ukrajině se ale nepředpokládá, neboť se má za to, že Rusko takový návrh v Radě bezpečnosti zablokuje.

Po nynější předběžné žádosti bude následovat další, jakmile příslušný návrh schválí ukrajinský parlament, oznámil mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. Dodal, že rozsah mise, počet nasazených vojáků a další podrobnosti budou teprve tématem konzultací mezi Kyjevem a OSN.

Ukrajina o možnosti vyslat mezinárodní mírovou misi na východ země, kde proruští separatisté vyhlásili nezávislost, hovořila již v únoru. Tehdy Kyjev uvedl, že by upřednostnil nasazení policejních sil Evropské unie. Evropská komise ale takovou myšlenku odmítla.

Redaktor HN k plnění dohod z Minsku (zdroj: ČT24)

Kyjev má do soboty vymezit území samosprávy

Představitel doněckých povstalců Denis Pušilin dnes oznámil, že Kyjev musí do soboty vymezit území na Donbasu, na které se v souladu s minskými mírovými dohodami bude vztahovat zvláštní samosprávný režim. Pokud se tak nestane, ukrajinská vláda tím podle Pušilina ukáže nezájem o dodržování mírových ujednání.

„Dohoda má jasný chronologický postup. Podle něho by měla Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) do 14. března přijmout seznam těch oblastí v Donbasu, kterých se bude týkat zvláštní status,“ řekl Pušilin. „Kyjev má 24 hodin, aby svým závazkům dostál. Pokud zmíněné rozhodnutí do 24 hodin nebude přijato, celý svět uvidí, že Kyjev nemíní dodržovat itinerář dohodnutý v Minsku,“ dodal.

Mapa konfliktu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

V noci na dnešek Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO) informovala o tom, že v souladu se zářijovými mírovými dohodami z Minsku vymezila v rámci povstaleckých republik v Doněcké a Luhanské oblasti území, která dostanou širokou míru autonomie. Záležitostí se nyní budou zabývat poslanci, neboť rozhodnutí SNBO musí schválit ukrajinský parlament, v platnost pak vstupují po podpisu prezidenta. Nadcházející plenární zasedání parlamentu je naplánováno na 17. března.

Zvláštní status dává povstaleckým zónám značnou správní autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených poslanců, vytváření vlastních bezpečnostních složek a přednostního financování z centra. Počítá i s amnestií pro účastníky bojů a zaručuje obyvatelům vzbouřeneckých oblastí právo využívat ruštinu ve veřejném životě.

EU prodloužila zmrazení majetku a zákazy vstupu

Členské země EU dnes kvůli ukrajinské krizi prodloužily o šest měsíců, tedy do 15. září, zákazy vstupu a zmrazení majetku 150 lidem a 37 firmám především z Ruska. Fakticky tak uskutečnily rozhodnutí, o kterém ministři zahraničí členských zemí unie rozhodli na politické úrovni už na konci ledna. O hospodářských sankcích vůči Rusku, tedy tvrdší podobě opatření přijatých kvůli vývoji na východě Ukrajiny, budou příští týden hovořit premiéři a prezidenti osmadvacítky na summitu EU. Vysoce postavený unijní představitel dnes ale novinářům řekl, že mezi zeměmi zatím ohledně jejich možného prodloužení nepanuje shoda.

Vydáno pod