Ramalláh – Vedoucí představitelé Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) odhlasovali zastavení bezpečnostní spolupráce s Izraelem. Jde o vyústění sporu o daně, které za palestinskou samosprávu Izrael vybírá, výnosy ale převést nechce. Palestinský prezident Abbás prohlásil, že se v tomto případě židovský stát chová jako zločinec. Rozhodnutí vedení OOP ale ještě musí posvětit.
Palestina Izraeli: O bezpečnostních hrozbách s vámi už mluvit nebudeme
Izraelsko-palestinské vztahy se výrazně zhoršují od loňského ozbrojeného konfliktu, při němž v Pásmu Gazy zahynulo přes 2 000 Palestinců a pásmo doznalo masivních materiálních škod. Dalším krokem v tomto ochladnutí vzájemných vztahů je potom aktuální rozhodnutí OOP, která odhlasovala přerušení bezpečnostní spolupráce s Izraelem zakotvené v dohodě z roku 1993. OOP zastřešuje několik palestinských skupin a její rozhodnutí jsou pro palestinskou samosprávu závazná.
„Bezpečnostní spolupráce s Izraelem se zastaví ve všech oblastech – kvůli tomu, že Izrael nedodržuje dohody mezi oběma stranami,“ prohlásil Ahmed Abdelrahman z OOP. Krok Ramalláhu v praxi znamená, že Tel Aviv pro příště nedostane palestinské informace o ozbrojených skupinách a hnutích, jako je například radikální Hamas ovládající Pásmo Gazy.
„Ukončení bezpečnostní spolupráce s izraelskou armádou a vojenskou rozvědkou je ve výhradní jurisdikci palestinského prezidenta,“ doplňuje blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. „Bude to jeho rozhodnutí, jakkoliv je výzva vážná a má podporu mezi palestinskými politiky.“
Palestina svým krokem reaguje na izraelské nakládání s daněmi. Židovský stát dosud ve prospěch Palestinců vybírá daň z přidané hodnoty ze zboží dováženého na palestinská území. Počátkem ledna ale oznámil, že měsíční převod pozastavuje. Šlo o reakci na snahu Palestiny začlenit se do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (ICC), od kterého si samospráva slibuje např. možnost stíhat Izraelce za válečné zločiny.
Abbás: Jednáme se státem, nebo se zločincem?
První zmrazení se týkalo převodu 500 milionů izraelských šekelů (téměř tří miliard korun) vybraných během loňského prosince. Bez výnosů z daní se Palestinci dostávají do finanční tísně; pokrývají z nich totiž provoz vlády a platí zaměstnance ve veřejném sektoru. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás proto krok Izraele ostře kritizoval: „Kdo jim dovolil odebrat nám naše peníze? Jednáme se státem nebo s nějakým zločincem?“ Obdobně hovoří i citovaný Abdelrahman: „Izrael by měl plnit veškeré své povinnosti vůči palestinskému lidu jako okupační moc v okupovaném státě Palestina, v souladu s mezinárodním právem.“
Krok izraelské vlády kritizoval náměstek generálního tajemníka OSN Jens Andres Toyberg-Frandzen a také izraelský prezident Reuven Rivlin. Kabinet zatím ale na svém rozhodnutí nic nemění. Převody navíc pravděpodobně zůstanou zmrazeny až do březnových parlamentích voleb v Izraeli.
Izraelské sdělovací prostředky píší, že předseda samosprávy a šéf ústředního výboru OOP Abbás k vypovězení spolupráce zatím příkaz nedá. Hodlá prý hrozby využít jako nátlaku na USA a Evropskou unii a očekává od nich, že přinutí Izrael zastavit výstavbu v židovských osadách na Západním břehu Jordánu a propustit část palestinských vězňů. Ve středu, kdy začala schůze ústředního výboru OOP, Abbás výslovně řekl, že je ochoten o bezpečnostní spolupráci vyjednávat, pokud budou tyto dvě podmínky splněny.
Reportáž: Palestina končí bezpečnostní spolupráci s Izraelem (zdroj: ČT24)