Unikátní muzeum v autentických kulisách Gulagu mění svou tvář. S novým správcem zmizí z prohlídkových tras všechny zmínky o politickém útlaku. Zůstanou jen informace a předměty vztahující se k samotnému táboru. Podle nevládní organizace Perm 36 (jméno gulagu) jde o politicky motivovanou změnu – a snahu neprovokovat možné srovnání se současným režimem.
Soumrak nad památníkem teroru. Z gulagu mizí stopy politických represí
Areál poblíž města Perm v podhůří Uralu je jediný téměř kompletně zachovalý tábor, jehož budovy pamatují stalinský teror. Stejnojmenná organizace se o něj dosud starala a využívala i k vzdělávacím programům a přednáškám. Takto fungovala až do místních voleb v roce 2012. S nástupem nového gubernátora a vedení kraje začaly vleklé spory – a skončilo financování.
Vedení regionu založilo vlastní organizaci, které předalo všechny pravomoci v památkovém komplexu, který nevládní organizace dřív zrestaurovala. Od ukrajinské krize se proti aktivistům navíc spustila cílená kampaň. Vadily hlavně zmínky o vězních ze sovětské Ukrajiny i podpora ze zahraničí.
Tábor Perm 36
Z vitrín tak zmizely například životopisy a příběhy těch, které zde sovětský režim věznil. „Úřady si uvědomily, že debaty o politických represích, které se vedly na půdě muzea, představují analogii s nynějším režimem,“ tvrdí zástupce nevládního sdružení Perm 36 Robert Latypov.
Proti změnám ve správě muzea se v minulosti prý konaly několikatisícové protesty, tvrdí aktivisté. „Památník nezmizí, ale jeho obsah se pod novým vedením zcela změní. Bude to muzeum o tvrdých podmínkách v táboře, ale nikoliv o tom, co k represím vedlo,“ dodává Viktor Šmyrov.
V táboře Perm 36 bylo internováno celkem 3 000 vězňů během stalinské éry. Další tisícovka lidí sem za své názory nedobrovolně musela během vlády Leonida Brežněva. Mezi vězni byla řada nacionalistů z Ukrajiny nebo Pobaltí. Tábor byl oficiálně uzavřen v roce 1988. O osm let později se stal muzeem.
Památník represí se zbavuje politického stínu (zdroj: ČT24)