Španělská policie zatkla 8 mužů, bojovali prý na Ukrajině po boku povstalců

Ve Španělsku bylo zatčeno osm lidí, kteří jsou podezřelí, že bojovali v proruských frakcích na východě Ukrajiny. Jsou obviněni z trestných činů vraždy, držení střelných zbraní a výbušnin a ze spáchání činů, které poškodily zájmy Španělska. Jedná se o první policejní operaci postupující proti aktivitám evropských zahraničních bojovníků na Ukrajině. Války na Ukrajině se však účastní dobrovolníci z mnoha zemí. Prý i z Česka.

Všichni zadržení muži jsou ve věku mezi 20 a 30 lety, tři z nich jsou bývalí vojáci. Patří prý k několika různým komunistickým organizacím a měli být podporováni neoficiální evropskou proruskou sítí. Tato mezinárodní síť, s níž měli zadržení spolupracovat, je podle zdrojů španělského deníku El País aktivní i v Německu, Itálii, Francii a dalších zemích.

Spekuluje se, že mezi zadrženými jsou i Rafael Muñoz Pérez a Ángel Davilla-Rivas, kteří se měli vloni připojit k Vostockému praporu na rozkaz bývalého vojenského velitele doněckých povstalců Igora Strelkova. Španělská policie však tuto informaci zatím nepotvrdila. Identifikace bojovníků měla být zjednodušena tím, že se fotili s vojenským materiálem a obrázky pak sdíleli na sociálních sítích.

Policie má prý také indicie, že se k bojům na východě Ukrajiny chystala vydat další jednotka mladých Španělů, také spojená s krajně levicovými hnutími. Již v září loňského roku sdělila španělské tiskové agentuře Europa Press skupina Španělů, že odcestovali na Ukrajinu bojovat po boku separatistů. Cílem této skupiny, která se definuje jako antikapitalistická, bylo zabránit údajnému „zrození Čtvrté říše v Evropě“.

Války na Ukrajině se účastní dobrovolníci z mnoha zemí

Španělsko je jen jednou z desítek zemí, ze které míří lidé na obě strany ukrajinského konfliktu. Z války je Babylon, kde se potkávají nejrůznější jazyky i motivace. „Přišli jsme sem, abychom sdělili francouzské veřejnosti pravdu o téhle válce,“ říká bývalý výsadkář francouzské armády Victor Lenta, který se ve válce přidal k separatistům. Jeden z nejznámějších exvojáků na druhé straně je švédský odstřelovač ve službách nacionalistického batalionu Azov. Netají se ultrapravicovými názory ani detaily z bojů. „Na Ukrajině jsem dokázal zabít na vzdálenost 1410 metrů,“ chlubí se.

Desítky bojovníků pochází z Balkánu. Srbsko nedávno zpřísnilo zákony. Za rekrutování dobrovolníků hrozí dvanáct let vězení, za boj v zahraničí až pět let. „Od chvíle, co jsme schválili zákon o zahraničních bojovnících - jak tomu říkáme - je jejich počet zanedbatelný,“ tvrdí sbrský premiér Aleksand Vucić.

Horizont ČT24: Dobrovolníci na Ukrajině (zdroj: ČT24)

Do bojů se prý zapojilo i několik Čechů. „Na straně vzbouřenců proti ukrajinskému fašismu bojují čeští antifašisté. Je jich několik,“ prohlašuje Eduard Popov, zástupce Doněcké lidové republiky. Z Ruska jezdí separatistům pomáhat major v záloze Nikolaj. Minulý týden se vrátil z Ukrajiny, za pár dnů odjede znovu do míst nejtěžších bojů. V jeho oddílu údajně působí i pětatřicetiletý Čech z Prahy. „Vede si velmi dobře, řekl bych, že má za sebou hrdinské činy,“ říká Nikolaj.

Podle Jeleny Vasiljevové ze Sjednocené občanské fronty několik českých občanů během bojů na Ukrajině zahynulo. „Podle mých informací osm Čechů, kteří jako dobrovolníci bojovali na straně Novoruska, padlo.“ České ministerstvo zahraničí nemá o českých občanech na straně ozbrojenců žádné informace. Už dřív popřelo i zprávy, že by Češi za žold působili v ukrajinské armádě.