Moskva/Kyjev/Washington - Od začátku ukrajinského konfliktu je mediální válka jeho nedílnou součástí. Sdělovací prostředky denně zaplavují éter dezinformacemi s cílem upravit realitu ve svůj prospěch a zároveň poškodit protistranu. Orwellovský newspeak, který se s pádem železné opony zdál být na okraji propadliště dějin, se tak výrazně vrací na scénu globální politiky.
Propaganda zažívá díky konfliktu na Ukrajině žně. Nejaktivnější je Rusko
Opakované znepokojení nad zhoršujícím se stavem nezávislosti médií - včetně těch referujících o ukrajinském konfliktu - vyjádřila Dunja Mijatovičová, představitelka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Mijatovičová se v rámci OBSE zabývá agendou a monitoringem svobody médií. „Apeluji na státní představitele, aby přestali šířit propagandu a prezentovat svět v orwellovském stylu, tak jak se to běžně dělalo v éře studené války,“ uvedla Mijatovičová ve své zprávě pro OBSE.
Ve středu se právě na půdě vídeňské centrály Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě uskutečnilo další ze setkání ruských a ukrajinských žurnalistů. Ti se při společném jednání zabývali mj. profesní etikou zástupců sedmé velmoci, podávajících zpravodajství o dění na Ukrajině. Také řešili vzrůstající počet násilí vůči novinářům na místě konfliktu.
Projekt StopFake poukazuje na příklady falšování reality ruskými médii
Ukrajinské úřady nadále odmítají zrušit zákaz příjmu některých ruských televizních kanálů na svém území. Podle nich podněcují k extrémismu a staly se důležitou zbraní Kremlu v jeho konfliktu s Ukrajinou. V kyjevské centrále nevládní organizace StopFake sledují vysílání ruských státních kanálů už od jara a tvrdí o nich, že profesionálně mixují fakta, polopravdy a vyložené lži. „Lidi poštvávají proti jejich sousedům, příbuzným. Zasahují cíleně emoce a oni jsou pak ochotní jít zabíjet druhé,“ říká Táňa Matičaková, analytička StopFake.org.
Masivní využití propagandy je jedním z nástrojů tzv. hybridní války. „Ruská strategie na Ukrajině zahrnuje kombinaci nátlaku skrze rychle shromážděné konvenční síly a rozvratnou činnost vojenskými i nevojenskými prostředky,“ popisuje hybridní válku v podání Ruska Adrian Bradshaw, zástupce hlavního velitele sil NATO v Evropě.
Nejnovější studie britského Mezinárodního institutu pro strategické studie (IISS) pak definuje hybridní válku jako soubor akcí, které Rusku umožňují „ovlivňovat politické, ekonomické a sociální prostředí rozdělováním, podvracením, špionáží, falešnými informacemi a zvyšováním sociálního napětí“ v zemích protivníka.
Důkazů o systematickém falšování reality ruskými médii jsou podle expertů ze StopFake desítky. Na webu StopFake.org organizace tyto podvrhy pravidelně zveřejňuje a uvádí je na pravou míru. Z poslední doby se to týkalo například údajného zákona schváleného Obamou, jímž se privatizuje ukrajinský energetický sektor či domnělé uznání Krymu ze strany bulharského parlamentu. Ve skutečnosti podpořil Krym coby součást Ruska jeden bulharský poslanec, konkrétně šéf ultrapravicové nacionalistické strany Útok (Ataka,) Volen Siděrov, který se takto vyjádřil na mítinku v Sevastapolu, kam byl pozván ruskými přáteli.
Domovská stránka webu StopFake.org
V jiném případu dvě ruské státní televize natočily stejného člověka s úplně jinými příběhy. V jednom se dotyčný prezentuje coby zraněný odpůrce Majdanu, popisující jeho zločiny. Ve druhém vystupuje jako Němec, co podporuje ukrajinské neonacisty. „Jsou to zpravidla herci nebo lidé, kteří se ocitli v beznadějné situaci a za peníze jsou schopní lhát, aby si přivydělali,“ vysvětluje Táňa Matičaková.
GALERIE
videogallery_511565
Experti ze StopFake kritizují i ukrajinské TV kanály. Vlastní je často místní oligarchové a s objektivitou mají taky problémy. Falešné zprávy nevytvářejí, některé reálné ale přehlížejí. Třeba excesy ukrajinských dobrovolnických oddílů. Nebo střelbu ukrajinské armády na civilní cíle v Donbasu. „Rozdíl je ve vložených penězích a v koordinaci. V Rusku je z pohledu na televizní kanály zřejmé, že existuje jedno koordinační centrum, které určuje informační linii, to, o čem se bude informovat, jak to popisovat. Na Ukrajině tohle neexistuje. Pokud se přece jen někdo pokouší o antipropagandu, pak na individuální úrovni,“ dodává Matičaková.
Spojené státy hodlají posílit vliv svých médií v informační válce s Ruskem i Čínou
Kreml mezitím vkládá do svých médií čím dál větší peníze. Ze státních prostředků hodlá podpořit „národní informační zájmy“ v letech 2015–17 částkou 45,7 miliardy rublů (17 miliard korun). Peníze poputují zejména na konto televizní stanice Russia Today (RT), nepřetržitého zpravodajského kanálu vysílajícího v angličtině. Ten už má dnes větší rozpočet než britská veřejnoprávní BBC. Chlubí se dosahem až 600 miliónů diváků a své služby neváhá propagovat ani ve Spojených státech. Russia Today se ostatně už v americkém éteru uhnízdila - nabízí ji kabelové televize.
Washingtonské poutače lákající ke sledování Russia Today
„Rozdíl mezi naší propagandou a ruskou propagandou je ten, že ta naše není organizovaná vládou. Je to v jistém smyslu jen přírozený produkt americké společnosti. Děláme různé věci, ale neorganizujeme ucelenou odpověď na ruskou informační válku se Západem,“ domnívá se Robert Orttung, odborník na východní Evropu z Univerzity George Washingtona.
Tento přístup by se ovšem mohl brzy změnit. V Kongresu totiž leží návrh, který by vládou financováné vysílání Svobodné Evropy a dalších organizací posílil. Ve vedení rady, která americké kanály řídí, stanul před pár týdny Andrew Lack. Jeho hlavním záměrem je, aby Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, ale i další sdělovací prostředky byly ofenzivnější a aktivnější v probíhající informační válce, kterou Američané vedou na globálním poli nejen s Ruskem, ale také s Čínou.