Ukrajinská armáda nemůže začít se stahováním těžkých zbraní z frontové linie, protože rebelové stále ostřelují její pozice. Uvedl to mluvčí protipovstalecké operace Anatolij Stelmach. Povstalci se navíc podle Kyjeva chystají zaútočit na Mariupol. Evropská rada by dnes měla projednat uvalení dalších protiruských sankcí. Ukrajinské úřady totiž viní Moskvu z přípravy bombového útoku na pochod v Charkově, který si dnes vyžádal svou třetí oběť.
Odsun těžkých zbraní vázne, rebelové prý ostřelují pozice armády
S přípravou stahování těžkých zbraní se začalo v neděli, fakticky by odsun měl začít v úterý a měl by trvat dva týdny, uvedla agentura TASS. Ukrajinská armáda podle ní odsune těžké zbraně ze současné linie dotyku, zatímco luhanští a doněčtí separatisté stáhnou dělostřelectvo a těžké palebné systémy z frontové linie podle minské dohody z 19. září 2014.
„Jsme v první etapě předběžných podmínek, a tou je úplné přerušení palby. Jakmile teroristé přestanou s palebnými přepady našich postavení, naplníme druhou variantu. Dosud ale k přerušení palby nedošlo,“ prohlásil Stelmach. Během noci prý povstalci dvakrát ostřelovali z děl ukrajinské pozice.
Zásadní body dohody nově dosažené v Minsku
- příměří od 15. února
- stažení těžkých zbraní
- probíhat má od 17. února a trvat dva týdny
- propuštění všech vězňů, amnestie pro všechny účastníky bojů
- stažení všech zahraničních bojovníků, zbraní a techniky z Ukrajiny, odzbrojení všech ilegálních skupin
- zrušení restrikcí proti Donbasu, aby se mohl vrátit k normálnímu životu
- ústavní reforma umožňující do konce roku decentralizaci povstaleckých oblastí
- Kyjev do roka dostane pod kontrolu mezinárodní hranici
V oblasti Debalceve se o víkendu i přes vyhlášené příměří dál střílelo. Boje vedle Doněcku hlásil i Mariupol. „Okolo (nedělního) poledne v obci Kominternove v nárazníkové zóně začala palba z tanků na obec Zajčenko, kontrolovanou povstalci. Po této palbě povstalci nahlásili Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že po nich stříleli ukrajinští tankisté,“ sdělil agentuře Interfax mluvčí ukrajinských jednotek v Mariupolu Dmitrij Čalyj.
- Ondřej Soukup, redaktor, Hospodářské noviny: "Obě strany si nevěří a zdá se, že ne všechny jednotky z té či oné strany příměří dodržují. Totální klid zbraní by byl zázrak. Nejlepší, v co můžeme doufat, je, že budou nějaké přestřelky, které budou omezeny na ruční zbraně, maximálně raketomety, ale už nebude svědky nasazování Gradů, Uragánů nebo těžkého dělostřelectva."
Podobné provokace se podle něj odehrály během neděle ještě na dvou dalších úsecích fronty. „Za uplynulých 24 hodin padli dva ukrajinští vojáci a deset utrpělo zranění,“ oznámil posléze plukovník Valentyn Fedičem, zástupce velitele protipovstalecké operace. Ukrajinské pozice byly podle něj ostřelovány v 27 případech. Separatisté naopak ohlásili, že jejich postavení u Mariupolu ostřelovali dobrovolnické jednotky vládních sil z tanků a minometů.
Lenka Víchová, ukrajinistka
„Stahování techniky mělo podle Minsku 2 začít už před týdnem. Vypadá to, že se trochu stahovat budou, popřípadě budou přejíždět z místa na místo, ale že by se technika v brzké době úplně stáhla – s tím asi nikdo nepočítá. Pravděpodobně si všichni potřebují oddechnout a vyčistit zbraně.“
Ukrajinská armáda viní Rusko z dalšího vyzbrojování separatistů. „Na základě informací z 21. února vjela z území ruské federace do města Amvrosiivka v doněckém regionu skupina 60 bojových vozidel včetně tanků a obrněných transportérů,“ prohlásil mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko.
- Tomáš Vlach, spolupracovník ČT: „Situace dnes vypadá klidněji. Tady v Doněcku nejsou slyšet skoro žádné exploze, kromě ojedinělých incidentů nad ránem… Asi nejvíce rušno je teď v okolí Mariupolu, kde zbraně včetně těžkého dělostřelectva jsou slyšet dál. Intenzivně se bojuje hlavně ve vesnicích východně a severně od města.“
GALERIE
videogallery_510779
Reakce na útok v Charkově: Nové sankce na obzoru
Další kamiony údajně projely hraničním přechodem Izvarino v Luhanské oblasti. Proti údajné pokračující agresi Ruska chce přísnějšími sankcemi bojovat šéf Evropské rady Donald Tusk, který má s představiteli osmadvacítky jednat už dnes. Nová opatření chystají i Spojené státy. „Lidé jsou odhodlaní dát najevo, že tuhle hru hrát nebudeme. Nebudeme tu sedět a nebudeme součástí tohoto extrémně zbabělého jednání,“ konstatoval americký ministr zahraničí John Kerry.
Britský premiér David Cameron dnes varoval Rusko před rozšířením západních sankcí, pokud se východoukrajinští separatisté jakkoli pokusí rozšířit své území. „Rusko nesmí být na pochybách, že jakýkoli pokus separatistů rozšířit svá území - ať už směrem na Mariupol nebo jinam - vyvolají další silné sankce EU a USA,“ řekl Cameron na půdě domácího parlamentu. „Rusko ani zdaleka nezměnilo svou politiku a jeho neospravedlnitelné a nezákonné akce na východě Ukrajiny dosáhly nové úrovně,“ dodal.
Podle ukrajinské tajné služby má Rusko prsty i ve včerejším útoku v Charkově - útočníkům mělo dodat instrukce i zbraně. Při výbuchu zemřeli tři lidé a nejméně deset bylo zraněno. V nemocnici dnes podlehl zraněním patnáctiletý chlapec, který utrpěl vážná poranění lebky a byl v kómatu. V Charkově byl dnešek vyhlášen dnem smutku za oběti teroristického útoku.
Výbuch v Charkově zabil několik lidí
Policie v této souvislosti zadržela čtyři lidi – údajně ze skupiny Charkovští partyzáni. „Naši odpůrci, naši nepřátelé se pokusili destabilizovat situaci v zemi. Jak víte, v Charkově došlo k teroristickému činu a naše speciální tajné složky odvrátily další takovou akci v Oděse,“ konstatoval ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Porošenko útok označil za troufalý pokus rozšířit území terorismu. Za teroristický čin událost označilo i ukrajinské ministerstvo vnitra. Od bojové fronty je přitom Charkov jen 200 kilometrů daleko.
Putin: Válka na Ukrajině je apokalyptický scénář
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním rozhovoru pro ruskou televizní stanici Rossija 24 uvedl, že neočekává, že by se mohl ukrajinský konflikt změnit ve skutečnou válku. „Soudím, že takový apokalyptický scénář je sotva možný… Doufám, že tak daleko to nikdy nedojde,“ poznamenal," komentoval šéf Kremlu úvahy o válce na Ukrajině.
Základní podmínkou urovnání ukrajinské krize je podle ruského prezidenta dodržování dohod o příměří dojednaných v Minsku. „Velmi doufám, že budou respektovány. Pokud se tak stane, bude to správná cesta k normalizaci situace v této části Ukrajiny. Válku na periferii Evropy si nepřeje nikdo,“ řekl Putin.
Ministři zahraničí Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny se sejdou v úterý v Paříži, aby se pokusili prosadit plnění mírových dohod z Minsku. Agentuře Reuters to sdělil francouzský diplomatický zdroj. „Situace se vyvíjí hodinu od hodiny a schůzka je tedy čím dál důležitější. Pokud se věci zablokují, protože dohodu nelze uplatnit, pak bude na místě upřímná diskuse, proč se tak stalo a jak se můžeme pohnout kupředu,“ konstatoval nejmenovaný francouzský diplomat.