Kyjev/Berlín – Ukrajinský šéf diplomacie Pavlo Klimkin v rozhovoru pro deník Bild znovu vyzval k zahraničním dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. Podle něj je obrana Ukrajiny ve vlastním zájmu Evropské unie. Kremlu prý ve skutečnosti nejde o Ukrajinu, ale právě Evropu, tvrdí Klimkin.
Podle Klimkina je obrana Ukrajiny zároveň obranou EU
„Debalceve je fackou do tváře EU,“ prohlásil Klimkin o městě, které ukrajinská armáda musela pod tlakem povstalců vyklidit. Ti na město zaútočili i přes dojednané příměří. Rebelové se hájili tím, že obklíčené Debalceve není na frontové linii, ale uvnitř povstaleckého území, proto se ho podmínky klidu zbraní netýkají.
EU vyzbrojování ukrajinské armády odmítá a tvrdí, že by to vedlo ještě k většímu krveprolití. Možnost dodávek zbraní ale zatím nevyloučily Spojené státy. Americký prezident Barack Obama v této otázce ještě konečný verdikt neoznámil. Rozhodnout chce až podle toho, zda budou podmínky klidu zbraní dodržovány. (Více o tématu ZDE.)
Klimkin také hovořil o tom, že Kyjev potřebuje záruky, že podmínky příměří budou skutečně dodržovány. To by prý mohla zajistit zahraniční mírová mise. Ukrajina by v této souvislosti upřednostnila policejní misi EU před misí OSN. Klimkin řekl, že Rusko už na Ukrajině své vojáky bez mezinárodního mandátu má a že nechápe, proč se Moskva staví proti případné mezinárodní mírové misi. Proti vyslání jednotek jsou v současné době také unijní představitelé.
Pieta v centru Kyjeva
V Kyjevě dnes pokračují vzpomínkové akce připomínající první výročí pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a také památku zhruba stovky lidí, kteří při tehdejších protivládních demonstracích zahynuli. V ukrajinské metropoli se očekává řada zahraničních hostů; někteří z nich, například český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek či německý prezident Joachim Gauck, se chystají přicestovat až na nedělní pietu.
Oslavy a vzpomínkové akce se v Kyjevě konají i přes stále napjatou situaci na Donbasu, kde platí nově dohodnuté příměří. Právě události na kyjevském náměstí Nezávislosti, známém jako Majdan, a nástup prozápadní vlády vedly k odtržení části Luhanské a Doněcké oblasti od Ukrajiny a k ruské anexi autonomního poloostrova Krym.