Gauck v Drážďanech: Nezapomínejme, kdo vražednou válku vyvolal

Drážďany/Berlín – V den 70. výročí bombardování Drážďan německý prezident Joachim Gauck upozornil, že ani přes utrpení tisíců drážďanských obětí nelze relativizovat německou vinu: „Víme, kdo vražednou válku vyvolal.“ Připomínání obětí minulosti podle něj dává současné společnosti poučení, aby se propříště mohla lépe bránit zlu.

„Chceme nahlížet na minulost tak, abychom v ní našli odpovědi pro současnost a budoucnost,“ řekl Gauck. „Hledáme v minulosti poučení, vzory a metody, abychom propříště mohli cíleně podporovat dobro a bránit zlu,“ prohlásil.

O poučení z minulosti mluvila i primátorka Drážďan Helma Oroszová. „Válka nezačíná prvním vytažením zbraně, prvním výstřelem. Válka, nenávist a násilí vždy začínají v hlavách lidí,“ řekla. Připomínka obětí náletu na Drážďany podle ní musí vést k nové zodpovědnosti. „K zodpovědnosti za to, že válka v našich hlavách už nikdy nezačne. Musí být úkolem nás všech, aby se to naplnilo. To znamená, že se musíme jasně stavět proti rasismu a násilí, ať už je propaguje kdokoli,“ dodala Oroszová.

Před 70 lety Drážďany lehly popelem (zdroj: ČT24)

Gauck v projevu připomněl, že v Drážďanech v důsledku náletů z 13. a 14. února 1945 zahynulo na 25 000 lidí. „Musíme ale znovu zdůraznit: Víme, kdo vražednou válku vyvolal. A proto nechceme a nesmíme nikdy zapomenout na oběti německého válečnictví, když si tady a teď připomínáme německé oběti,“ řekl.

Drážďany si připomněly 70 let od spojeneckého bombardování
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Při vzpomínkovém obřadu v kostele Panny Marie (Frauenkirche), který byl při bombardování vážně poškozen a restaurován před deseti lety, zazněly také výzvy ke smíření mezi někdejšími válečnými nepřáteli. Zapálené svíce symbolizující mír mezi národy přinesli do chrámu zástupci Ostravy, Vratislavi, Petrohradu a britského Coventry, partnerských měst Drážďan v zemích, proti nimž nacistické Německo bojovalo.

„Není v žádném případě samozřejmé, že se zde ve Frauenkirche scházíme s někdejšími válečnými nepřáteli. Z historie známe zcela jiné reakce na ničení, ztrátu území a porážky,“ řekl k tomu Gauck. Připomněl přitom německou touhu po pomstě po první světové válce, která nakonec pomohla k vzestupu nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi.

Po skončení vzpomínkového ceremoniálu v kostele Panny Marie se před tímto drážďanským symbolem shromáždily tisíce lidí, kteří vytvořili lidský řetěz jako symbol společnosti, v níž mohou lidé žít pohromadě ve vzájemné důvěře. Lidský řetěz také navazuje na podobné akce obyvatel Drážďan z předchozích let, kdy tímto způsobem bránili v pochodu neonacistům, kteří se snažili zneužít výročí náletu k relativizování nacistických válečných zločinů. Celý vzpomínkový ceremoniál uzavřelo zvonění ze všech drážďanských kostelů.

Lidský řetěz v Drážďanech
Zdroj: Jens Meyer/ČTK/AP

Nálet na Drážďany byl součástí spojeneckých operací, které měly znemožnit německé armádě přesun na východ proti Rudé armádě a tím měly uspíšit konec války. Americká a britská letadla shodila na Drážďany kolem 4 000 tun bomb, které zničily centrum města, jemuž se kvůli četným historickým památkám přezdívalo Polabská Florencie.