Kyjev – Německo-francouzská mírová iniciativa zatím boje v Donbasu nezastavila. Podle ukrajinské armády padlo za posledních 24 hodin 70 rebelů. Německá rozvědka navíc tvrdí, že konflikt si už vyžádal 50 tisíc mrtvých. Informoval o tom německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS). Šéfka evropské diplomacie vyzvala svět k poskytnutí větší finanční pomoci Ukrajině. Podle ní je to stejně důležité jako zastavení bojů.
Německá rozvědka: Konflikt v Donbasu má 50 tisíc obětí
Podle Kyjeva bylo od soboty zabito 70 proruských separatistů. Armádě se prý zároveň podařilo nepříteli zničit 14 kusů bojové techniky, včetně tanků, raketometů, samohybných děl a automobilů. Separatisté zatím žádné informace nesdělili, potvrdili pouze, že se bojovalo na 50 místech frontové linie.
13. ruský konvoj už je v Doněcku
Bojuje se hlavně o strategické město Debalceve na frontové linii, odkud už uprchly tisíce lidí. „Exploze byly slyšet i jinde – třeba v Doněcku. Vládním jednotkám se podařilo odvrátit několik útoků povstalců,“ konstatoval zpravodaj ČT Miroslav Karas. Do Doněcku dorazil už třináctý konvoj s humanitární pomocí z Ruska.
Kalašnikovy a děla hřmí téměř po celé hranici rebely dobytého území. Kyjev podezírá proruské povstalce, že se na pozadí diplomatické snahy o mír pokoušejí na poslední chvíli zabrat co nejvíc. Tvrdí také, že v oblasti přibývá tanků, děl i bojovníků z Ruska. „Podle našich informací nahromadili ruští teroristé další síly na útok ve směru na Debalceve a Mariupol,“ konstatoval mluvčí ukrajinské armády Volodomyr Poljovyj. O ruské podpoře nepochybují ani Spojené státy a Velká Británie. Kroky Vladimira Putina podle diplomatů škodí jak Ukrajině, tak Rusku a zbytku světa.
Počet mrtvých? Údaje se liší o desítky tisíc
Podle OSN si konflikt na východě Ukrajiny od dubna vyžádal životy kolem 5 400 lidí. Ukrajinský prezident Petro Porošenko na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že bylo zabito 1 432 vojáků a více než 5 600 civilistů. FAS ale s odkazem na německé zpravodajské služby hovoří až o 50 tisících mrtvých.
Porošenko proto v Mnichově opět požádal Evropu o vojenskou pomoc – jedině tak se prý konflikt podaří vyřešit. Většina evropských států, včetně Německa nebo Česka je ale proti, spekuluje se o tom, že by zbraně Kyjevu mohl poskytnout Washington.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová:
„Kromě hledání řešení konfliktu musíme současně usilovat i o to, aby se z Ukrajiny stal fungující stát. Proto podporujeme Ukrajinu v jejím reformním úsilí a jsem vděčná ukrajinské vládě, že je k němu odhodlána i v těžkých časech. To je důvod, proč jsme makroekonomickou podporu Ukrajiny zvýšili o 1,8 miliardy eur (50 miliard korun). Ale od mezinárodního společenství je třeba mnohem, mnohem víc.“
Dnes bude pokračovat také jednání o mírové dohodě, kterou budou společně řešit prezidenti Francie, Ruska, Ukrajiny a německá kancléřka. O obsahu dohody se zatím spekuluje. Jak uvedl včera francouzský prezident Francoise Hollande, zahrnovat by měla třeba vytvoření demilitarizované zóny na obou stranách fronty a posílení autonomie Donbasu.
GALERIE
videogallery_506652
Porošenko odmítá dát rebelům větší území
Rebelové by zároveň mohli podle Hollanda dostat větší autonomii. Ukrajinský prezident už ale avizoval, že změny demarkační linie dohodnuté v Minsku nepřipadají v úvahu. „Máme absolutně jasnou vzdálenost, ze které bychom měli stáhnout dělostřelectvo, tanky a další techniku. Někde je to osm, jinde 17 a taky 25 kilometrů. Jsme ochotní diskutovat o časovém plánu a počtu kilometrů,“ podotkl Porošenko.
Do mírového plánu vkládá Hollande poslední naději. Angela Merkelová je k dohodě skeptičtější. Šéf Kremlu se divá na plán pozitivně. „Nebudeme s nikým vést válku. Budeme spolupracovat se všemi, přes všechny ty pokusy včetně takzvaných sankcí,“ tvrdí Vladimir Putin.