Praha - Rusko chce využít nedávnou ofenzivu povstalců na východě Ukrajiny, aby znovu upevnilo svůj vliv v Evropě i ve světě. „Rusko chce obnovit vliv na své sousedy, aby vytvořilo ochranné pásmo mezi svými hranicemi a členskými státy NATO. Teď už je jasné, že Ukrajina hraje v tomto úsilí klíčovou roli,“ uvedl náčelník generálního štábu Petr Pavel pro server Bloomberg.com. Severoatlantická aliance proto podle něj musí přehodnotit své vztahy s Moskvou a ukázat, že je připravena bránit své hranice.
Petr Pavel: Je načase ukázat, že je NATO připraveno bránit své hranice
Koncem prosince schválil ruský prezident Vladimir Putin novou vojenskou doktrínu, podle které patří mezi hlavní hrozby rozšiřování vojenských kapacit NATO a destabilizace některých regionů. Moskva si vyhrazuje právo preventivního jaderného úderu a ochrany národních zájmů v arktické oblasti vojenskými prostředky. Podle Putina rozšiřují USA a EU své zájmy i do zemí bývalého východního bloku, což podle něj představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost a porušení dohod uzavřených na konci studené války.
Podle Petra Pavla, který se od července přesune do vedení NATO a stane se předsedou jejího Vojenského výboru, musí Severoatlantická aliance svůj vztah k Rusku přehodnotit. „Je načase reflektovat novou realitu, novou ruskou vojenskou doktrínu a ukázat, že NATO je také připraveno chránit své hranice,“ prohlásil Pavel v rozhovoru pro Bloomberg.com. Přístup NATO přijatý na summitu v Lisabonu v roce 2010 je podle něj v současných podmínkách zastaralý. Zmíněná strategie počítala s dlouhodobou spoluprací s Ruskem.
Aliance už přijala některá opatření v praxi, zejména aby posílila důvěru spojenců na východní hranici s Ruskem. Zvýšila se vojenská ochrana vzdušného prostoru a byla také navýšena vojenská přítomnost v této oblasti. Rusko sice oficiálně tvrdí, že se na východě Ukrajiny neangažuje – podle Pavla však nikdo v NATO nepochybuje, že je východní velmoc přímým účastníkem konfliktu. „Pokud jde o krizi na Ukrajině, a to jak Krym, tak Donbas, tak nikdo v NATO nepochybuje o tom, že je Rusko přímým účastníkem tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Pavel loni na podzim v Interview ČT24.
Zároveň však Pavel zdůrazňuje, že si NATO nemůže zavřít dveře do Moskvy úplně, jelikož některým hrozbám čelí obě strany společně: „Musíme začít intenzivní spolupráci s Ruskem kvůli hrozbě jménem Islámský stát. A to dříve, než se stane nekontrolovatelnou,“ dodává pro Bloomberg. Severoatlantická aliance podle něj trochu selhala v tom, že dostatečně nevysvětlila, že Rusko není nepřítelem z principu.
Petr Pavel se od července přesune do vedení NATO, stane se předsedou Vojenského výboru, který funguje jako klíčový poradenský orgán Aliance a spadají pod něj dvě strategická velitelství spojeneckých sil pro operace a pro transformaci. Předseda výboru zároveň funguje jako hlavní vojenský poradce generálního tajemníka.