Brusel - Evropská unie už posvětila několik vln protiruských sankcí uvalených kvůli ukrajinské krizi. Postoje jednotlivých zemí se ale značně liší. Unie rozhodně není tak jednotná, jak si přeje šéf české diplomacie. Restrikce se nezamlouvají třeba proputinovskému Maďarsku nebo části nové řecké vlády radikální levice. Pro tvrdý postup vůči Moskvě jsou naopak tradičně státy, které mají s Ruskem špatné historické zkušenosti jako Polsko nebo Pobaltí. Spory přitom existují i mezi politiky z jednoho státu. Jako důkaz slouží Česko nebo naši nejbližší sousedé - Slováci.
Protiruské sankce: Kdo je v Evropě PRO a kdo spíš PROTI?
- Do týdne chtějí mít ministři zahraničí EU nová jména, o která bude možné rozšířit sankční seznam osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem do zemí EU. O nových sankcích se začalo diskutovat v souvislosti s těžkými boji na východě Ukrajiny. Povstalci nedávno ovládli doněcké letiště a ohlásili ofenzivu. Podle Kyjeva a Západu Moskva nadále posílá zbraně i posily separatistům. Rusko to odmítá a žádá důkazy. Situace se ještě víc vyhrotila o víkendu, kdy při útoku na město Mariupol zahynulo 30 civilistů. Unie vydala v úterý prohlášení, v němž označila Rusko odpovědným a navrhla projednat nové restrikce.
Česko a Slovensko: Rozpor mezi prezidenty a členy vlády
Český ministr zahraničí v současné době apeluje na Unii, aby byla v postoji k Rusku v první řadě jednotná. Zaorálek včera avizoval, že si umí představit rozšíření sankčního seznamu. Šéf české diplomacie nedávno v Událostech, komentářích uvedl, že část restrikcí by se mohla zmírnit, pokud by byly dodržovány mírové dohody z Minsku. To se ovšem neděje.
Proti sankcím dlouhodobě vystupuje prezident Miloš Zeman, který je opakovaně odmítl jako zbytečné a kontraproduktivní. Že zpřísnění hospodářských sankcí není řešení, tvrdil ještě v září také premiér Bohuslav Sobotka. Premiéra tehdy za jeho postoj kritizovali představitelé opozičních TOP 09 a ODS, kteří kvůli tomu iniciovali mimořádnou schůzi sněmovny. Česko v té době prosadilo připomínky k sankcím – snažilo se ochránit tuzemský strojírenský export.
Ondřej Soukup ke schůzce ministrů EU (zdroj: ČT24)
Také Bratislava nemá ve vztahu k restrikcím jednotný postoj. Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky musí Evropská unie využívat sankce, aby zabránila porušování mezinárodního práva. „Nikdo si nepřeje sankce. Pokud dialog nefunguje a pokud vidíme, že jedna země porušuje mezinárodní dohody, že anektuje část území jiné země a že dialog nepomáhá, musejí nastoupit činy,“ prohlásil Kiska v listopadu v Bratislavě po schůzce s ukrajinským protějškem. Rozšíření restrikcí naopak mnohokrát kritizoval premiér Robert Fico. Podle něj nepřispěly k ukončení konfliktu a místo toho přinesly problémy slovenským vývozcům. Malé země podle jeho názoru doplácejí na geopolitický konflikt mezi USA a Ruskem.
Ruský rubl v pozadí s Kremlem
Pro sankce je dlouhodobě Británie a Německo. „Vzali jsme si ze světových válek ponaučení, které spočívá v tom, že vojenská odpověď nemůže být řešením, a proto byly ekonomické sankce nevyhnutelné. Není to nic samoúčelného a mohou být zrušeny, když bude chybět podklad pro jejich implementaci,“ uvedla kancléřka Angela Merkelová na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Německý ministr zahraničí ale před posledním jednáním ministrů šéfů diplomacie zemí EU prohlásil, že by další sankce situaci mezi Moskvou a Kyjevem ještě zhoršily.
Pro tvrdý postup vůči Moskvě je tradičně Pobaltí, které má z Ruska strach kvůli početné ruské menšině a negativní historické zkušenosti. Podobně jasný postoj má i Polsko. Prezident Bronisław Komorowski před pár dny vyzval Unii, aby zavedení tvrdších sankcí projednala právě v souvislosti s událostmi v Mariupolu. Stejný pohled na věc má také další soused Ruska - Švédsko.
Nová vláda v Kyjevě je za sankce vděčná
Podle ukrajinského prezidenta jsou protiruské restrikce významnou pomocí pro jeho zemi. „Cílem sankcí není zranit Rusko. Cílem sankcí je zajistit, aby bylo Rusko odpovědné, udržet ho u jednacího stolu a realizovat to, na čem jsme se dohodli,“ uvedl nedávno Petro Porošenko v rozhovoru pro CNN.
Ve složité situaci je Francie, která má dodat Rusku válečné lodě třídy Mistral. Francouzský prezident Francois Hollande koncem listopadu oznámil, že Francie tento krok kvůli ruské intervenci na Ukrajině odkládá na neurčito. A francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Harlem Désir se včera vyslovil pro rozšíření sankčního seznamu.
-
Ruská agentura TASS v polovině ledna uvedla, že sedm z 28 členských států Evropské unie podporuje zrušení protiruských sankcí.
-
Podle jejích diplomatických zdrojů z Bruselu jde o Rakousko, Maďarsko, Itálie, Kypr, Slovensko, Francie a Česká republika. Česko to ale popřelo.
Řecko dělá problémy, Itálie je unavená
Dobré vztahy s Ruskem bude mít podle všeho nová řecká vláda pod taktovkou levicové SYRIZY. Už pár dní se hovoří o tom, že Atény chtějí rozšíření sankcí vetovat. Nový kabinet se už stačil rozkmotřit s Bruselem kvůli stanovisku odsuzujícím Rusko v souvislosti s útokem v Mariupolu. Podle Atén ho Brusel vydal bez jejich souhlasu. Řecko se podle tamního šéfa diplomacie snaží o obnovu míru a stability na Ukrajině a zároveň chce zabránit roztržce mezi EU a Ruskem. Řecký premiér Alexis Tsipras přitom už v minulosti prohlásil, že vládu v Kyjevě neuznává a podpořil proruské separatisty.
Jako spřízněný s vládou ruského prezidenta je vnímán kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána, který evropské restrikce vůči Moskvě kritizuje. Evropa se tím podle něj „střílí do nohy“. V listopadu prohlásil, že vláda v Budapešti chce mít z Ukrajiny nárazníkovou zónu.
Z protiruských sankcí je unavena Itálie. Nová šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová označila navázání dialogu mezi Ukrajinou a Ruskem za jednu ze svých priorit. Zdrženlivě se k restrikcím staví rovněž Kypr. Rakouský kancléř Werner Faymann je rovněž proti rozšíření restrikcí. „Podporuji to, co jasně řekl německý ministr zahraničí – konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by neměl být ovlivněn dalšími sankcemi. Na druhou stranu je třeba deeskalovat napětí,“ konstatoval Faymann.
- Západní země už uvalily sankce vůči Rusku za anexi Krymu, následovalo jejich rozšíření za přístup Moskvy k dění na východní Ukrajině. Od dubna tam podle OSN zemřelo přes 5 100 lidí.
Sankce se naposledy zpřísňovaly v prosinci
Spojené státy koncem minulého roku zakázaly investice na Krymu. Uvalily také sankce na 24 Ukrajinců a Rusů i několik podniků údajně přispívajících k destabilizaci Ukrajiny. Na černém listu Unie se ocitla třeba Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym.
Dodatečné restrikce zavedla v prosinci rovněž Kanada. Týkaly se exportu technologií používaných v ropném a plynárenském průmyslu. Zakázala rovněž 20 ruským politikům a ukrajinským separatistům vstup na své území. Zákaz se týká především členů ruského parlamentu a ministrů samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny.
- Ruská ekonomika v potížích: Ruská vláda poskytne na záchranu ekonomiky země 2,34 bilionu rublů (v přepočtu asi 856 miliard korun). Moskva se tak snaží vypořádat s negativními dopady prudkého zlevnění ropy a také s důsledky sankcí. Rubl oslabil a byznys vázne. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos ruská ekonomika zaznamená tříprocentní pokles. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) předpovídá dokonce téměř pětiprocentní propad.