Buenos Aires - Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová hodlá předložit zákon, kterým by se rozpustila největší domácí tajná služba Secretaría de Inteligencia (SI). Vláda se údajně domnívá, že někteří z jejích agentů mohou stát za smrtí státního zástupce Alberta Nismana, který se podílel na vyšetřování teroristického útoku na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994. Novinář Damian Pachter, který jako první o Nismanově smrti informoval, uprchl ze strachu o život z Argentiny do Izraele.
Argentinská prezidentka se poprvé vyjádřila ke kauze Nisman
Podle Fernándezové je reforma tajných služeb „národním dluhem“. SI totiž podle ní zůstala dodnes prakticky ve stejné podobě, jakou měla v době diktatury, která v Argentině skončila už v roce 1983. Nahradit ji chce zcela novou institucí pod názvem Federální zpravodajská služba. Prezidentka se v televizním projevu, kde svůj záměr zrušit SI oznámila, vůbec poprvé veřejně vyjádřila k záhadné smrti Alberta Nismana, která v posledních dnech otřásá argentinskou společností. Už v průběhu minulého týdne několikrát obvinila členy tajné služby, že se proti její vládě spikli a Nismana zavraždili.
Alberto Nisman
Nisman, který vyšetřoval pumový útok z roku 1994 v Buenos Aires, byl před týdnem nalezen mrtev ve svém domě. Následující den měl před poslanci vysvětlovat svá obvinění, podle nichž se Fernándezová snažila vyšetřování atentátu krýt. O život se bojí i novinář Pachter, který o Nismanově smrtí informoval jako první. „Argentinská vláda na mě poštvala bezpečnostní službu. Udělal jsem všechno pro to, abych se co nejrychleji dostal ze země,“ řekl po příletu do Tel Avivu Pachter, který má argentinsko-izraelské občanství a je reportérem listu Buenos Aires Herald. Do Argentiny se prý vrátí, až mu zdroje řeknou, že se situace změnila. Za současné vlády to ale prý asi nebude.
Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Důkazy o tom má i izraelská rozvědka. Nejhorší teroristický útok argentinských dějin si vyžádal 85 mrtvých a na tři stovky zraněných.
Nisman došel k závěru, že za útokem stála íránská tajná služba a že se to - výměnou za ropu - pokusila argentinská prezidentka krýt. Vláda ovšem označila Nismanovo obvinění za absurdní. Podle průzkumu nicméně věří 82 procent Argentinců obvinění mrtvého žalobce, 70 procent je přesvědčeno, že byl zavražděn.
Nismanovo tělo leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř, vedle něj se našla střelná zbraň. Podle vyšetřujícího státního zástupce ale pitva vyloučila cizí zavinění. Zda šlo o sebevraždu, potvrdí až další testy. „Nelze vyloučit, že za možnou vraždou státního zástupce mohli být Argentinci. Lidé operující jménem těch, které on obvinil. Nikoliv Hizballáh nebo Írán,“ řekl České televizi Joram Schweitzer, bývalý velitel protiteroristického oddělení izraelské vojenské rozvědky.
GALERIE
videogallery_503290
Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání atentátu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. „Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy,“ uvedl Nisman před svou smrtí. Podle listu Clarín se před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu „mohl skončit mrtvý“.
V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací „komise pravdy“, v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl. Argentina má největší židovskou komunitu v Latinské Americe.