Moskva - Zatímco tisíce lidí po celém Rusku dnes oslavovaly vítězství Jednotného Ruska v nedělních parlamentních volbách, západní státy i mezinárodní instituce trvají na kritice. Pozorovatelé Parlamentního shromáždění Rady Evropy a OBSE dnes nedělní hlasování prohlásili za nespravedlivé a postrádající základní evropské demokratické standardy. Podle prezidenta Vladimira Putina ale výsledky představují spíše posílení důvěryhodnosti ruského parlamentarismu.
Výsledky ruských voleb vyvolávají zahraniční kritiku
Šéf pozorovatelské mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy Luc Van den Brande prohlásil, že musí upozornit na mnoho obav spojených s vývojem demokracie v Rusku. „Zjistili jsme jasná zneužívání úřední moci,“ řekl dnes novinářům Van den Brande. Podle něj v mnoha ruských regionech státní úředníci využívali své administrativní možnosti ve prospěch nejsilnější strany, a to včetně možnosti ovlivnit rozdělení reklamního času a prostoru v médiích. Masivní předvolební kampaň, kterou mohl provázet administrativní nátlak přímo v regionech, měla průměrného voliče přesvědčit, aby šel k volbám a odevzdal hlas právě Jednotnému Rusku.
Ozvaly se i Spojené státy, které Moskvu vyzvaly k rychlému prošetření stížností na regulérnost voleb. Proti výsledkům voleb se ohradila také Evropská unie, došlo podle ní k porušování svobody slova a shromažďování. Podezřelé okolnosti dnes ČT popsal i komentátor Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Jefim Fištejn: „Uvnitř ústřední volební komise byla zřízena pracovní skupina pro sčítání výsledků voleb. Její součástí byli pouze členové Jednotného Ruska, proti čemuž dokonce protestovala strana Spravedlivé Rusko.“
Reakce oficiálních představitelů ruských úřadů i vítězné strany na výtky zahraničních představitelů byla předvídatelná. Igor Borisov z ruské Ústřední volební komise prohlásil, že pozorovatelé OBSE a Rady Evropy si udělali názor jen na základě prohlášení předáků neúspěšných politických stran, kterým se výsledky hlasování nelíbily.
Stížnosti nepřestávají přicházet ani z domácího opozičního tábora. Spojily tak nesourodé strany, jako je Komunistická strana Ruské federace (KPRF), podnikatelé ze Svazu pravicových sil (SPS) či liberálně a sociálně orientované Jabloko.
Případné machinace při sčítání hlasů není podle bývalého moskevského diplomata Vladimíra Votápka snadné dokázat: „Fakt, že se v centrální volební komisi nezveřejňovaly průběžné výsledky z regionů, jak i v omezených ruských podmínkách ještě při minulých volbách bylo zvykem, však mluví za své.“ Jakékoliv nezávislé ohodnocení voleb podle něj není možné, a je proto třeba sčítání zpochybňovat. Další zásadní problém představuje jednostranná předvolební kampaň. Běžný Rus z východní části evropského Ruska se podle Votápka k nezávislým a kvalitním informacím nemá příliš šancí dostat. „Centrální televize ani rádio je neposkytuje a místní televize a rádio už vůbec ne. To obvykle bývá pod velmi přísnou kontrolou guvernátora.“
Vzhledem k faktu, že veškeré sdělovací prostředky jsou dnes v Rusku prakticky ovládnuty polostátními koncerny nebo koncerny, které patří lidem blízkým Kremlu, jedinou možností zůstává sledování médií přes satelit. Ta však jen zřídka vysílají v ruštině. Průměrný obyvatel se tak k informacím dostává velmi obtížně, a proto je při odevzdávání hlasu velmi snadno ovlivnitelný.
Problém s volbami a aktuálním ruským zřízením podle analytika moskevského centra Carnegie Nikolaje Petrova určitě nespočívá v tom, že by ruští občané nedokázali žít v duchu demokratických norem. „Domnívám se, že včerejší volby budou představovat mezní bod, po jehož překročení se tzv. řízená demokracie stane neefektivní a škodlivou nejen pro společnost, ale i pro moc,“ dodal Petrov, podle nějž nehrají politické strany v Rusku prakticky žádnou úlohu. „Velká chyba Kremlu spočívá v tom, že vyhání z parlamentu profesionální politiky, včetně těch, kteří jsou připraveni spolupracovat. Myslím, že Kreml si tuto chybu velice rychle uvědomí, a bude ji chtít napravit, ale nevím, jestli to politické strany přežijí.“
Otázkou tak nyní zůstává, jaké místo Putin v budoucím politickém systému zaujme. Podle Votápka de facto zůstane hlavou Ruska a mezinárodní lídři budou jednat s ním a s lidmi, které on určí.
Hlavní otázkou ruské budoucnosti však podle Jefima Fištejna není fakt, v jaké podobě zůstane Putin u moci, ale ztráta ruské efektivity, která se podstatně nezměnila už od sovětských dob. „Současný politický systém v Rusku je málo efektivní a proti demokracii neobstojí. To je to, co hrozí Rusku. Společnost sice celkově bohatne, ale již dnes probíhá nárůst inflace nad očekávanou míru.“