Štrasburk - Evropský parlament dnes ve Štrasburku slavnostně vyhlásil Chartu základních práv Evropské unie. Ta je součástí nové evropské reformní smlouvy a narozdíl od minulosti bude právně závazná. Velká Británie a Polsko si vyjednaly výjimku, podle které se charta na jejich obyvatele vztahovat nebude.
Evropský parlament vyhlásil Chartu základních práv EU
Vyhlášení současně doprovázel protest některých europoslanců. Ti požadovali, aby se nová smlouva o reformě EU schvalovala v referendech jednotlivých členských zemí a nikoliv v jejich parlamentech.
Právní závaznost charty odmítla Velká Británie a Polsko. Důvodem je obava z toho, že unie chce země přimět k přijetí právních norem, které v těchto státech neplatí. V Polsku, kde je převaha katolicky smýšlejícího obyvatelstva, odmítají přijmout právo homosexuálů na uzavření sňatku a v Británii odkazují na sociální práva občanů. Platnost charty je však podmíněna souhlasem všech členských států.
Česká vláda sice s chartou souhlasila, na druhou stranu se bude snažit některé body listiny omezit. Podle Iva Šlosarčíka z Institutu pro evropskou politiku Europeum se jedná o neobratnost českých politiků: „V současnosti je mimořádně těžké předvídat, kam až zasáhne Charta základních práv.“
Dokument obsahuje 54 bodů, které zasahují do oblasti základních práv člověka na život a svobodu, včetně svobody myšlení, projevu, svědomí a náboženského vyznání, nebo zákazu trestu smrti, otroctví a mučení. Evropská unie tímto krokem chce pozvednout svou úlohu a upozornit, že se nesoustřeďuje pouze na mezinárodní obchod a měnovou unii. Charta má za úkol zlepšit právní ochranu obyvatel unie a obsahuje i práva, která nejsou zakotvena v ústavách některých členských zemí. Mezi ně patří například zákaz reproduktivního klonování, práva na ochranu dat či práva na svobodu informací.
Poslanci Evropského parlamentu výraznou většinou přijali Chartu základních práv EU v Bruselu 29. listopadu tohoto roku. Pro se vyslovilo přes 530 poslanců, proti bylo 85 a dvě desítky se hlasování zdržely.