Caracas - Dvaapadesáti-letý Hugo Chávez je pro jedny národní hrdina – podporuje štědré sociální programy i bezplatné školy a lékaře. Jiní ho považují za autoritáře, který si jen kupuje přízeň a do ostatních latinskoamerických zemí vyváží nejen levnou ropu, ale i levicové myšlenky – kandidát levice vyhrál za poslední roky v osmi z dvanácti prezidentských voleb v Jižní Americe. Sám Chávez se považuje za sjednotitele Latinské Ameriky.
Chávez ztratil šanci být doživotním prezidentem Venezuely
Chávez kvůli nedělnímu referendu ztratil šanci změnit ústavu a být tak do konce života venezuelským prezidentem. Nová ústava by totiž Chávezovi mimo jiné umožnila ucházet se znovu o prezidentský post. Lákadlem pro to, aby občané řekli v referendu ano, byla nabídka šestihodinové pracovní doby.
Hugo Rafaal Chávez Frías se narodil 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas. Pochází z chudé učitelské rodiny. Svoji kariéru začal jako armádní důstojník. V roce 1992 se neúspěšně pokusil o svržení nepopulárního prezidenta Carlose Andrése Péreze. Za tento pokus se Chávez dostal do vězení, odkud byl za dva roky propuštěn na prezidentskou milost.
Po krátké návštěvě Kuby, kde se učil, jak zapůsobit na dav, od svého přítele Fidela Castra, začal sbírat politické body na mítincích. V roce 1997 založil stranu Hnutí páté republiky. Jako její kandidát vyhrál o rok později prezidentské volby. V době hospodářské krize sliboval lepší zítřky a u voličů zabodoval. „Je to ohromně charismatický vůdce. Je mýtem pro nejchudší vrstvy obyvatel,“ říká Luis Vicente León, ředitel Dataanálisis.
Během prvního roku v úřadě díky změnám v ústavě posílil prezidentské pravomoce a rozpustil opozicí ovládaný parlament. Nová ústava zrušila senát a zemi přejmenovala na Bolívarovskou republiku Venezuela.
„Má o sobě téměř mesiášskou představu největšího světového vůdce, který vybudoval svoji pozici na odporu vůči velkým Yankeeům na severu,“ připomíná autor Chávezových biografií Jerrold Post Chávezovu „antiamerickou“ politiku. George Bushe nazývá ďáblem a přirovnává ho k Hitlerovi. Šéfku americké diplomacie Condoleezu Riceovou považuje za čarodějnici. Politický kontakt udržuje s „nepřáteli“ USA Mahmúdem Ahmadínežádem a Fidelem Castrem.
Politické vztahy na bodu mrazu má díky němu Venezuela i se Španělskem. Může za to Chávezova roztržka se španělským králem Juanem Carlosem na summitu v Chile. Venezuelský prezident tehdy označil bývalého španělského premiéra Aznara za fašistu. Chávezův dialog s novým premiérem Zapaterem přerušil král větou „Por qué no te callas?“ – „Nechtěl bys už mlčet?“ Výrok od té doby vydělává miliony jako telefonní vyzvánění nebo nápis na tričkách.
Chávez kolem sebe dokázal vytvořit i blok spojenců, hlavně zemí, které nemají vřelé vztahy se Spojenými státy – Moralesova Bolívie, Ortegova Nikaragua, Ahmadínežádův Írán nebo Castrova Kuba.
Od kubánského prezidenta převzal Chávez zálibu v prezentaci vlastní osoby v televizi. Podle jedné ze statistik se na obrazovce objevuje v průměru 40 hodin týdně. Má dokonce svůj vlastní pořad Hálo, prezidente. Po neúspěšném pokusu o další změnu ústavy je ale jisté, že prezidentem do smrti jako jeho učitel Castro se Chávez nestane.
GALERIE
Venezuelský a kubánský prezident jsou blízkými přáteli