Slovinsko se během předsednictví EU zaměří na podstatu, nikoliv na efekt

Štrasburk/Brusel – Na podstatu problémů spíše než na jeho styl či vnější efekt se hodlá v rámci svého půlročního předsednictví Evropské unii zaměřit Slovinsko. V rámci představování priorit pro toto období to dnes v Evropském parlamentu řekl slovinský premiér Janez Janša. Jeho slova by se ale přitom možná dala vykládat i jako určité popíchnutí, že některým státům někdy jde do značné míry i o to, jak "zářivě" bude jejich předsednictví vypadat.

Slovinsko je první zemí z bývalého socialistického bloku, která bude Evropské unii předsedat. Druhou po ní bude Česká republika, která bude následovat hned po Francii, jež předsednictví z rukou Slovinska převezme ve druhé polovině letošního roku.

„Možná naše předsednictví nebude tak grandiózní jako to francouzské a nebude mít takový dosah jako to německé. Možná naše administrativa nemá tak vynikající tradici jako ta britská… Možná někdy budeme říkat věci příliš přímo, snad až moc naivně,“ řekl Janša. „Nebudeme soutěžit o záři reflektorů.“

Problémem do určité míry je, že slovinské předsednictví už tak trochu začíná zastiňovat blížící se „vláda“ Paříže a v evropských otázkách poměrně ambiciózního francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Otázkou také zůstává, nakolik pak tento stín přetrvá i do dalšího půlroku, kdy přijde na řadu Česko. Jeho situace navíc možná bude komplikována i náběhem institucionálních reforem z Lisabonské smlouvy, na níž se EU dohodla loni.

Janšova slova o grandióznosti či snaze strhnout velkou pozornost na sebe se s blížícím se předsednictvím Paříže začínají objevovat stále hojněji. Francie se už nicméně dala podle agentury AFP slyšet, že Janšova slova nijak konfrontačně nechápe. „Nevykládáme si návrhy slovinského premiéra jako vy,“ řekla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Pascale Andréaniová v reakci na dotaz, co říká onomu údajnému „popíchnutí“.

Slovinci budou mít na stole během svého předsednictví několik hlavních úkolů - ratifikaci nové reformní smlouvy, otázku řešení statusu jihosrbské provincie Kosovo či řadu reforem v oblasti energetiky a boje proti klimatickým změnám. Hodlají se také angažovat v dialogu se západním Balkánem i v otázce dalšího rozšiřování EU.

Vydáno pod