Brusel - Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi odmítl ruské námitky proti americkým záměrům postavit ve střední Evropě protiraketovou základnu a zdůraznil, že o umístění radaru si Češi musí rozhodnout sami. A to jen na základě svých jednání s Američany.
Jaap de Hoop Scheffer pro ČT: Téma radarové základny by se mělo NATOlizovat
Téma radarové stanice je podle generálního tajemníka NATO především bilaterální debatou mezi americkými spojenci a Českou republikou. Ale přestože se nejedná o diskusi Severoatlantické Aliance, mělo by se podle Scheffera „NATOlizovat“: „Raketová hrozba existuje a také NATO musí mluvit o tom, jak se proti ní bránit. O protiraketové obraně mluví aliance už od pražského summitu v roce 2002. Otázkou je, jaké důsledky z oboustranného jednání mezi Českem, Polskem a USA plynou pro NATO, a co by měli spojenci udělat, aby střežili ty části Evropy, které nejsou chráněny americkým systémem.“ Role Severoatlantické aliance podle Scheffera spočívá v nalezení odpovědi na to, v čem se spojenci shodnou.
Loňský listopadový summit v lotyšském hlavním městě se k tématu protiraketové obrany opět vrátil. Hlavy států a vlád se vyjádřily pro pokračování diskuse o protiraketové obraně Severoatlantické Aliance. Přestože k žádnému rozhodnutí zatím nedošlo, nezapomněl Scheffer zmínit, že právě americký návrh na umístění částí protiraketového systému v Evropě bude jedním z hlavních témat alianční schůzky na nejvyšší úrovni v podobě bukurešťského summitu NATO. Ten se uskuteční v dubnu příštího roku.
V radaru na českém území nevidím pro Rusy žádnou hrozbu
Na otázku, jak by Rusům vysvětlil, že raketový systém není zaměřen proti nim, odpověděl Scheffer velmi jasně. „Jde o radar v Česku, o jehož budoucnosti rozhodnou Češi, a o deset interceptorů, raket v Polsku, které nevyužívají jadernou energii, ale jen kinetickou energii k ničení cíle. Jak může být deset raket v Polsku a radar v České republice jakoukoliv hrozbou? Nevidím v tom žádnou hrozbu pro ruské partnery,“ konstatoval generální tajemník NATO.
Pro území Severoatlantické Aliance je podle Scheffera nejvyšší hrozbou především šíření zbraní hromadného ničení a také raket, které je mohou přenášet na delší vzdálenosti: „Tímto problémem se spojenci musejí zabývat. Otázkou je, kam až zajít, když se máte proti takové hrozbě co nejefektivněji bránit.“
S tím mimo jiné souvisí i strategická koncepce, na jejímž základě NATO funguje. Ta pochází z roku 1999 a, jak Scheffer uvedl, Severoatlantická aliance by o jejích eventuálních změnách měla v budoucnu začít diskutovat. Současnou politickou a vojenskou strategii ale označil za spolehlivou a odůvodněnou.
Generální tajemník NATO se zmínil i o misi Severoatlantické aliance v Afghánistánu, kterou odmítl označit za neúspěšnou. Pokroku se tam podle něj odehrává hodně, jen jej média tolik neukazují. „Velká část země si vede v národní obnově relativně dobře. Jsou tam tisíce škol, šest milionů dětí chodí do školy, z toho třetina dívek. Miliony uprchlíků se do Afghánistánu vrátily a 80 procent Afghánců má přístup ke zdravotní péči. A to mluvíme o zemi, která byla v roce 2001 za vlády Talibanu ve středověku.“
„Nepopírám, že všechny problémy nebyly vyřešeny. Zaostáváme ve vyslání výcvikového týmu do Afghánistánu, který má zacvičit afghánskou armádu, což je důležité proto, aby mohli přebírat více a více odpovědnosti za svou vlastní zemi. Odehrává se tam ale také mnoho pozitivních věcí a my musíme být trpěliví,“ řekl Scheffer a dodal, že by byl rád, kdyby každý spojenec NATO, který pro obnovu Afghánistánu může udělat ještě více, tak také učinil.
Americký radar na Marshallových ostrovech