Madrid - Španělsko se odhodlalo ke kontroverznímu kroku. Přestože je světovou jedničkou v darování orgánů, vyzvalo teď imigranty, aby souhlasili s posmrtným darováním svého srdce nebo ledvin. S nedostatkem orgánů určených k transplantaci se potýká také řada jiných států.
Španělsko vyzývá imigranty k darování orgánů
Španělsko argumentuje sloganem „Dali jsme vám druhou životní šanci. Teď je řada na vás.“ Ministerstvo zdravotnictví chce právě tímto způsobem přimět přistěhovalce, aby po smrti darovali svoje orgány. Španělská výzva odhaluje vážný celosvětový problém. Orgánů pro transplantaci je mizivé množství a pacienti jsou pro ně ochotni udělat téměř cokoliv.
Podle odhadu Světové zdravotnické organizace se na světě ročně provádí asi 21 tisíc transplantací jater. Uchazečů je ale nejméně 90 tisíc. Podobné to je i u dalších orgánů.
Zatímco u nás je čekací doba méně než rok, ve Spojených státech nebo Velké Británii jsou to tři až čtyři roky. MUDr. Štefan Vítko, předseda České transplantační společnosti, dodává: „Spojené státy už roky prokazují, že vzrůstá rozdíl mezi počtem nemocných, kteří čekají na transplantaci, a počtem provedených transplantací. Takže nůžky se rozevírají. Šance nemocného dožít se transplantace se rok od roku snižuje.“
V Británii dokonce v posledních pěti letech použili lékaři k transplantaci 450 orgánů od drogově závislých lidí. Minulý týden britský premiér Gordon Brown navrhl, aby lékaři měli možnost orgány z těla zesnulého použít na transplantaci i bez předchozího souhlasu dotyčného. Podle Browna se ve Španělsku osvědčila metoda, kdy není nutný souhlas zesnulého.
V Nizozemsku na problém upozornila velmi provokativním způsobem televize BNN. Odvysílala reality show, v níž umírající žena vybírala za pomoci diváků ze tří pacientů toho, kterému dá svou ledvinu. Až na konci vyšlo najevo, že se jedná o bravurní mystifikaci.
Zoufalí pacienti z bohatých zemí se snaží řešit nedostatek orgánů tím, že si náhradní orgány kupují. Tento postup je však ve většině vyspělých zemí nezákonný. Aby je získali, cestují za orgány do rozvojových částí světa. Populárním se díky tomu stalo slovo transplantační turistika.
Eva Dobrovolná z české pobočky Amnesty International potvrzuje rozmach turistiky za orgány: „Většina transplantačních orgánů má pocházet z těl živých dárců a v této souvislosti se hovoří o zemích, jako je Indie, Pákistán, Čína nebo Moldávie.“ Obyvatelé nejchudší země Evropy, Moldavsko, si tímto způsobem snaží přivydělat. Často dochází k tomu, že orgány poskytují i celé vesnice.