Maďaři se v referendu vyjádří k poplatkům u lékaře a školnému

Budapešť - O uspořádání referenda k poplatkům u lékaře a ke školnému rozhodl dnes maďarský prezident László Sólyom. Všelidové hlasování prosadila opoziční strana Fidesz, která chce už zavedené poplatky u lékařů zrušit. Referendum se bude konat 9. března.

Za loňský rok lékaři a nemocnice v Maďarsku vybrali na poplatcích od pacientů v přepočtu přes dvě miliardy korun. Maďaři platí za návštěvu u lékaře už rok a před Vánoci parlament schválil i reformu pojištění. Opozice věří, že v referendu budou poplatky i vysokoškolské školné zrušeny, jediným problémem by ale mohla být účast v referendu, která je v Maďarsku tradičně nízká. Je totiž platné jen za účasti nejméně 50 procent voličů, nebo když se shodně vyjádří k položené otázce přes 25 procent registrovaných voličů.
Pravicová strana Fidesz referendum zároveň označuje za hlasování voličů o důvěře vládě, protože po zavedení úsporných opatření preference vládnoucích socialistů premiéra Ference Gyurcsányho značně klesly. Ti mají v současnosti asi 13 až 16 procent preferencí, zatímco podpora Fideszu se pohybuje mezi 34 a 40 procenty. Průzkumy také naznačují, že voliči se k oběma otázkám vyjádří negativně.
I pokud by odmítavý výsledek referenda byl platný, ještě by to nutně neznamenalo, že levicová vláda padne. „V případě porážky však Fidesz bude mluvit o celkovém neúspěchu vlády a jejího programu,“ napsal k tomu magazín Political Capital. Podle něho to znamená další politickou destabilizaci v zemi.
Maďarští socialisté v dubnu 2006 obhájili ve volbách své vládnutí jako první strana od konce komunismu. Gyurcsány se proto rozhodl pro výrazné úspory, aby snížil značný rozpočtový deficit země. Vysoký rozpočtový deficit je zásadní překážkou brzkého vstupu Maďarska do eurozóny, který si přitom valná většina Maďarů přeje. Gyurcsány proto za program své druhé vlády prohlásil snížení deficitu pod tři procenta tak, aby země mohla v roce 2010 přijmout euro. Na letošní rok vláda v přijatém rozpočtu předpokládá snížení deficitu veřejných financí na čtyři procenta hrubého domácího produktu z loňských asi 6,2 procenta HDP. Politologové upozorňují, že ani pravicová vláda strany Fidesz by nemohla dělat výrazně méně úspornou politiku, pokud by chtěla dosáhnout kýženého eura.

Vydáno pod