Příliš těsné vítězství CDU v Hesensku hrozí patovou situací, ovlivní i vládnoucí velkou koalici

Berlín - Na vládnoucí velkou koalici v Německu bude mít vliv úspěch sociálnědemokratické strany (SPD) v nedělních zemských volbách v Hesensku. V této spolkové zemi hrozí patová situace, navrch získají levicové protireformní tendence, shodují se nejvýznamnější německé deníky. Německá politická scéna podle nich kromě toho dostala novou silnou postavu v osobě výrazně levicově zaměřené vůdkyně hesenské SPD Andrey Ypsilantiové.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Hesensku těsně zvítězila nad SPD, ale přesto není jisté, že v této spolkové zemi zůstane vládní stranou. Dosavadní prohlášení předáků obou stran navíc zvyšují nebezpečí, že povolební situace v Hesensku skončí patem.

Předsedkyně CDU Merkelová označila výsledky za „jasné potvrzení nároku Rolanda Kocha sestavit novou vládu“. CDU zůstala i v Hesensku nejsilnější stranou, a to dává Kochovi mandát; musí ale jednat se všemi stranami. Předseda SPD Kurt Beck se vyslovil pro to, aby naopak šéfka hesenské sociální demokracie Ypsilantiová jednala o vytvoření zemské vlády „se všemi demokratickými stranami“.

Jak ve Studiu ČT24 uvedl redaktor ČT Jan Rozkošný, volby v Hesensku lze chápat i jako jakýsi test popularity křesťanských a sociálních demokratů mezi voliči před parlamentními volbami v roce 2009. Rozkošný připomněl, že hesenskému lídrovi CDU Kochovi nevyšla kampaň postavená na boji s kriminalitou, kterou páchají mladí cizinci. Naproti tomu Ypsilantiová uspěla se svým důrazem na problémy s nezaměstnaností a vystupováním proti poplatkům na univerzitách.

CDU získala v Hesensku 36,8 procenta hlasů, SPD o desetinu procenta méně. Pro hesenskou CDU v čele s tamním premiérem Kochem jde o nejhorší výsledek od roku 1966. Oproti posledním volbám v roce 2003 získala o 12 procent méně hlasů. CDU a SPD bude mít v hesenském zemském sněmu po 42 poslancích. Za FDP v regionálním parlamentu zasedne 11 poslanců, za zelené devět a levice jich bude mít šest.
Die Welt tvrdí, že minulosti patří plán sociálních reforem Agenda 2010 a budoucnost patří dnešní SPD s jejím návrhem na zavedení minimální mzdy. Současně s Ypsilantiovou také posílí levicové křídlo strany. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) by se Hesensko mohlo stát Předobrazem pro Berlín po volbách do Spolkového sněmu v roce 2009. Ve stínu voleb v Hesensku zůstávají souběžné volby ve druhé největší spolkové zemi Dolní Sasko, kde jasně zvítězila CDU nad SPD a na rozložení sil v tamním zemském sněmu se mnoho nezměnilo.

I v dolnosaském zemském sněmu zasednou poslanci levice, která ve druhé největší spolkové zemi Německa zaznamenala historický úspěch ziskem 7,1 procenta voličských hlasů. Postkomunisté se tak poprvé dostali do spolkových sněmů ve velkých západoněmeckých spolkových zemích. Možnou příčinu Rozkošný vidí v tom, že SPD se pravděpodobně dostatečně neprofiluje na levici, příliš se podle voličů zaplétá s CDU a zaměřuje se spíše na hospodářské reformy, nikoliv na potřeby lidí. Další příčinou úspěchu by podle něj mohla být osobnost Oskara Lafontaina z této strany, který bývá považován za jednoho z nejobratnějších populistů.