Los Angeles/New York - Demokratičtí kandidáti na prezidenta Hillary Clintonová a Barack Obama absolvovali poslední televizní debatu před takzvaným superúterým 5. února, kdy se bude volit ve více než 20 státech USA. Tentokrát ve smířlivém tónu a bez vzájemných útoků, které provázely minulé týdny demokratické nominační kampaně.
Poslední debata demokratických kandidátů tentokrát bez vzájemných útoků
Debata ukázala, že mezi oběma demokratickými kandidáty jsou jen minimální rozdíly. Přiznal to i senátor Obama, když řekl, že v 95 procentech zaujímají stejné přístupy. Přesto se oba vyhnuli odpovědi, zda by jeden druhého přizvali do své kampaně jako kandidáta na viceprezidenta. Uvedli jen, že na odpověď je příliš brzy.
Největší potlesk zazněl, když bývalá první dáma USA odpovídala na otázku, zda je pro zemi dobré, aby v Bílém domě zasedl další člen rodiny Clintonových a prodloužila se tak doba, kdy je vláda pod kontrolou Bushů a Clintonů. „Jeden Clinton uklidil po prvním Bushovi a myslím, že další může uklidit po druhém Bushovi,“ odpověděla pohotově Clintonová.
Shodli se, že oba jsou zřetelnými kandidáty změny. Republikánští uchazeči o Bílý dům podle senátorky Clintonové nabízejí „vesměs to samé“. „Už jen když se na nás podíváte, můžete říci, že nejsme to samé,“ ukázala senátorka, která se hodlá stát první americkou prezidentkou, na sebe a na Obamu, který by se mohl stát prvním prezidentem USA tmavé pleti.
Clintonová a Obama zbyli jako jediní demokratičtí kandidáti poté, kdy nominační souboj ve středu opustil bývalý senátor John Edwards. Oba mají před nadcházejícím superúterkem 5. února podle průzkumů zhruba stejné šance.
Ačkoli se ve většině přístupů shodují, částečně se liší například v otázce zdravotní péče. Zatímco Clintonová prosazuje povinné zdravotní pojištění pro všechny, Obama podporuje dobrovolné pojištění, ovšem s takovými podmínkami, které by přístup k němu zaručily většině občanů. Clintonová kritizuje, že by i poté zůstalo zhruba 15 milionů Američanů nepojištěných.
Malé rozdíly nabízejí i pokud jde o řešení americké přítomnosti v Iráku. Oba jsou pro rychlé stažení vojáků. Obama by jako prezident stanovil přesný termín pro odchod, aby tím dal Iráku předem jasný signál.
Clintonová se k takovému kroku nechce zavázat, protože není jasné, jaká bude v danou chvíli situace. Ani při této příležitosti Obama neopomněl poukázat na to, že Clintonová hlasovala pro vyslání vojáků do Iráku, zatímco on od samého počátku iráckou válku odmítal.
Shodli se, že USA potřebuje nový imigrační zákon, který by přistěhovalcům za podmínek, že platí daně a učí se anglicky, umožnil zůstat ve Spojených státech.