Praha - České velvyslanectví v běloruském Minsku bylo v sobotu napadeno, sdělilo to ministerstvo zahraničí. Zřejmě vandalové hodili mříž sloužící jako zábrana na parkovišti na budovu. Natrhli tak českou státní vlajku, poškodili okno budovy úřadu a rozbili čelní sklo zaparkovaného auta české diplomatické mise.
České velvyslanectví v Minsku poškodili vandalové
Diplomaté předběžně škodu odhadují na 1000 eur (asi 26.000 korun), uvedla mluvčí ministerstva Zuzana Opletalová. „V době napadení úřadu v budově nikdo nebyl, pracovníky ambasády informoval běloruský diplomatický servis, který upozornila policejní hlídka,“ zmínila.
Podle ní jsou pachatelé zatím neznámí. Česká diplomacie očekává, že běloruské úřady incident urychleně a se vší odpovědností vyšetří a výtržníky dopadnou. Běloruská policie se zastupitelským úřadem sepsala protokol, do dnešního rána ambasádu preventivně nepřetržitě hlídala, dodala mluvčí.
Praha už roky patří k nejhlasitějším kritikům autoritářského režimu v Minsku a běloruská opozice se v Česku těší podpoře nejen nevládních organizací, ale i z oficiálních míst. Vzájemné vztahy jsou podobně odměřené jako mezi Prahou a Havanou a občas dochází k incidentům. Kupříkladu před prezidentskými volbami v březnu 2006 Minsk obvinil české diplomaty, že se vměšují do vnitřních věcí Běloruska rozšiřováním agitačních brožurek, což Praha odmítla. Krátce poté byl na opoziční demonstraci v Minsku zbit reportér českého listu Mladá fronta Dnes, údajně agenty běloruské tajné policie KGB.
V lednu téhož roku odmítl Minsk udělit víza českým senátorům Karlu Schwarzenbergovi a Jaromíru Štětinovi, kteří se v Bělorusku chtěli sejít s opozičními politiky a zástupci nevládních organizací. O rok dříve stejně dopadl poslanec Svatopluk Karásek.
Ještě dříve Česko odmítlo udělit vízum Alexandru Lukašenkovi, když se chtěl zúčastnit pražského summitu NATO.
Počátkem roku 2005 se vzájemné vztahy dostaly na bod mrazu po vyhoštění českého diplomata Pavla Křivohlavého z Minsku; podle tamních úřadů prý konzumoval alkohol s mladistvými chlapci a měl s nimi i sexuální styky. Tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) i Křivohlavý však obvinění označili za za propagandu nedemokratického režimu. Na oplátku české úřady vypověděly běloruskou diplomatku.
Vydáno pod