V Itálii bude ve středu rozpuštěn parlament, poté předčasné volby

Řím - Itálii čekají předčasné parlamentní volby. Rozhodnutí o tom padlo dnes, aby se překonala politická krize, v níž se země zmítá od konce ledna. Jak večer oznámila agentura ANSA, šéf odstupující italské vlády Romano Prodi ve středu dopoledne v prezidentském paláci podepíše dekret, jímž prezident Giorgio Napolitano nařídí rozpuštění parlamentu.

Parlamentní volby, jejichž datum stanoví vláda, se musejí konat nejdříve za 45 dní a nejpozději do 70 dní po rozpuštění parlamentu. Podle agentury ANSA se budou konat 13. a 14. dubna.

Italský prezident Giorgio Napolitano předtím přijal předsedu Senátu a předsedu Poslanecké sněmovny v souladu s článkem ústavy, podle něhož o rozpuštění parlamentu rozhodne hlava státu po jednání s předsedy obou parlamentních komor. Franco Marini i Fausto Bertinotti opustili prezidentský palác, aniž učinili nějaké prohlášení.

Italská politická krize nastala 24. ledna, kdy vláda levého středu v čele s Romanem Prodim podala demisi, když v Senátu těsně neprošla hlasováním o důvěře. Podnět ke krizi důvěry v Prodiho kabinet dal odchod malé koaliční strany křesťanských demokratů UDEUR, na jejíchž hlasech mnohabarevná vláda v Senátu závisela.

O řešení krize se nejprve pokusil prezident Napolitano, který pak pověřil tímto úkolem předsedu horní komory parlamentu Franka Mariniho. Konzultace s politickými lídry však ukázaly, že mezi levou a pravou částí italského politického spektra zeje hluboká propast. Pravicová opozice v čele s bývalým premiérem Silviem Berlusconim od samého počátku krize požadovala předčasné volby jako jediné řešení. Naopak levice se přikláněla k možnosti vytvořit prozatímní vládu, která by především schválila reformu volebního zákona.

Dosavadní volební zákon má totiž podle expertů za následek politickou nestabilitu, protože spočívá na systému poměrného zastoupení, který v minulosti vedl ke vzniku řady nestabilních vlád. Zákon především zajišťuje vítězné koalici v 630členné Poslanecké sněmovně většinu 340 křesel i v případě, že vítěz získal nad poraženým i minimální počet hlasů.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění vede pravice nad levicí o celých 16 procentních bodů.