Teherán - Írán si dnes připomíná výročí islámské revoluce. V únoru roku 1979 byl svržen monarchistický prozápadní režim, který Íránci považovali za diktátorský a nesvobodný. Do země se tehdy po patnácti letech v exilu vrátil ajatolláh Rúholláh Chomejní a postavil se do čela revoluce. K moci se dostali šíitští duchovní, kteří vyhlásili Íránskou islámskou republiku. Následovala islamizace společnosti ve všech oblastech, došlo i na likvidaci politických odpůrců. Nástupcem Chomejního se pak po jeho smrti stal ajatolláh Alí Chameneí, který je duchovním vůdcem dodnes.
Írán slaví 29. výročí islámské revoluce
Po vyhlášení islámské republiky se vůdcové nového režimu vypořádávali s opozicí. Zavedli islámské zákony. Byl zakázán alkohol, nesmělo se tancovat nebo poslouchat západní hudbu. Islámské zákony měly dopad především na ženy. Docházelo k jejich diskriminaci, musely se zahalit, nosit šátky. Dívky nesměly chodit do školy společně s chlapci.
Lidé byli po převratu z nového režimu rozčarováni. „Chtěli revoluci, aby získali svobodu, ale po převratu měli vlastně nakonec méně svobody než před ním,“ říká Golnaz Esfandiariová z rádia Svobodná Evropa. Íránci se změnami začali nesouhlasit, nový režim se ale o odpůrce postaral. Politická opozice byla odstraněna, mnoho lidí skončilo na popravišti. Íránci se nakonec báli projevit nesouhlas. „Lidé v Íránu jsou dnes zklamáni. Revoluce nedosáhla na cíle, které měla. Írán je nesvobodný a je pod mezinárodním tlakem,“ dodala Esfandiariová.
Události islámské revoluce si na dnešním shromáždění v Teheránu připomněly desetitisíce Íránců. Na akci promluvil i prezident Mahmúd Ahmadínežád. Prohlásil, že se Írán nevzdá práva na jadernou technologii. Rezoluci, kterou proti Íránu připravuje Rada bezpečnosti OSN, označil za bezcenný kus papíru.