Clintonová by se sešla s Raúlem Castrem jen s podmínkou, Obama žádnou neklade

New York - S pravděpodobným novým kubánským vůdcem Raúlem Castrem by se demokratická uchazečka o Bílý dům Hillary Clintonová jako prezidentka setkala, pokud by se prokázalo, že komunistická Kuba po ohlášeném odchodu prezidenta Fidela Castra učiní demokratické reformy. Soupeř Clintonové v souboji o stranickou nominaci do prezidentských voleb Barack Obama by takovou schůzku, pokud by byl zvolen prezidentem, předem nepodmiňoval.

Ve čtvrteční televizní debatě demokratických kandidátů přenášené z texaského Austinu Clintonová označila za podmínky případné schůzky s novým kubánským vůdcem větší politické svobody a otevřenější ekonomiku na Kubě. Přípravy takového setkání připustil i Obama, který zmínil otázku lidských práv, propuštění politických vězňů a svobodný tisk, i když o tom nehovořil jako o podmínce. Připomněl přitom své dlouhodobé stanovisko, že je třeba hovořit nejen s přáteli, ale i nepřáteli.

Výměna názorů před publikem v největším americkém státě Texas, kde žije výrazná hispánská menšina, se konala necelé dva týdny před tím, než se v Texasu uskuteční 4. března prezidentské primárky. Clintonová doufá, že vítězstvím se jí podaří zastavit rozhodný Obamův volební postup v minulých dvou týdnech.

V debatě, která opět prokázala, jak málo se oba kandidáti ve svých politických východiscích od sebe liší, Clintonová osočila svého rivala z toho, že v projevech používá obraty svých příznivců, jako například massachusettského guvernéra Devala Patricka. „Jestliže je kandidatura založená na slovech, pak by to měla být vlastní slova,“ řekla. „Sebrat celé pasáže z řeči někoho jiného, to není změna, v níž je možné věřit, to je změna přes kopírák.“

Obama v odpovědi vytkl své soupeřce používání takových metod, když řekl, že demokraté by neměli ztrácet čas „stahováním jeden druhého“, ale raději tím, jak zemi pozvednout.

Oba kandidáti se před texaským publikem vyslovili pro větší zajištění mexické hranice, přes níž proudí do USA stovky nelegálních imigrantů denně. Před stavbou plotu, kterou podporuje nynější republikánský prezident George Bush, ale dali přednost technickým opatřením a zvýšení počtu strážců. Oba také podpořili komplexní reformu amerického přistěhovaleckého zákonodárství.

Clintonová, kterou Obama porazil ve všech jedenácti volebních soubojích po 5. únoru, vkládá do Texasu a také do Ohia, kde se bude hlasovat ve stejný den, naděje, že tato očekávaná vítězství jí pomohou zvrátit celkové výsledky ve svůj prospěch. I Bill Clinton připouští, že tyto výhry jeho žena nutně potřebuje, aby své vyhlídky na nominaci udržela při životě. Průzkumy volebních preferencí však ukazují na vyrovnaný stav v Texasu a mírný náskok Clintonové v Ohiu, který se oproti předchozím týdnům výrazně zmenšil.

Nyní Clintonová ztrácí v počtu delegátů letního nominačního sjezdu, kteří
jsou voleni při primárkách a stranických schůzích, na svého soupeře bezmála sto volitelů. Podle propočtů americké agentury AP získal dosud Obama 1358 delegátů, zatímco Clintonová 1264. I přesto jde stále o těsný souboj, protože k nominaci je třeba 2025 hlasů.

Při volbách 4. března, kdy se budou primárky konat i v malých státech Vermont a Rhode Island, je ve hře přes 300 delegátů. Pokud by Clintonová uspěla, mohla by se dostat do vedení nebo alespoň nynější ztrátu vyrovnat.