Podle Medveděva Rusko postoj ke Kosovu nezmění, pokračují srbské protesty

Bělehrad - První místopředseda ruské vlády a pravděpodobný budoucí prezident Dmitrij Medveděv slíbil Srbsku, že Rusko nezmění svůj odmítavý postoj k nezávislosti Kosova. Řekl to dnes v srbské metropoli při setkání s prezidentem Borisem Tadičem a premiérem Vojislavem Koštunicou.

„Považujeme Srbsko za nedělitelný stát, jehož jurisdikce zahrnuje celé jeho území, a tento postoj si zachováme,“ uvedl Medveděv. Je tak jisté, že Rusko svůj přístup ke Kosovu nezmění ani po odchodu Vladimira Putina z prezidentské funkce. Příštím ruským prezidentem totiž s největší pravděpodobností bude právě Medveděv.

Moskva je hlavním mezinárodním spojencem Bělehradu v boji proti nezávislosti Kosova. Ruští představitelé v čele s prezidentem Putinem opakovaně varovali před tím, že uznání Kosova vytvoří nebezpečný precedens pro další separatistická hnutí ve světě. Varovali například před tím, že Rusko změní svůj postoj ke gruzínským oblastem Abcházie a Jižní Osetie.

Nezávislé Kosovo už uznaly mimo jiné Spojené státy a dalších 18 evropských zemí. Proti je vedle Ruska a Srbska například Čína, Španělsko, Kypr nebo Slovensko. Česká republika zatím vyčkává.

Ruská delegace dnes v srbské metropoli také podepsala dohodu o výstavbě plynovodu pro ruský plyn. Ta by měla začít v roce 2012, plyn by jím měl začít proudit o rok později. Původně měl plynovod vést na bulharské pobřeží a pokračovat do Itálie. Rusko se ale rozhodlo plynovod vést přes Srbsko a také zde vystavět obrovskou zásobárnu. Srbsko se tak stane důležitým centrem dodávek ruského plynu do Evropy.

*** 

V Srbsku mezitím pokračují protesty proti nezávislosti Kosova. Zpravodaj ČT Karel Rožánek ve Studiu ČT24 k situaci v zemi uvedl, že Kosovo je pro Srby věc spíše emotivní než teritoriální. Uznání Kosova Spojenými státy a většinou členských zemí Evropské unie je podle něj rána pod pás proevropským silám v Srbsku, především pak staronovému prezidentovi Borisi Tadičovi. Ten sice odtržení provincie rezolutně odmítl, je přesto pro udržování vztahů se Západem a pokračování ve sbližování země s EU a s NATO. To odmítají srbští nacionalisté, včetně premiéra Vojislava Koštunici. Rožánek se domnívá, že příští volby proto vyhraje radikál Tomislav Nikolić.

Okolo 2000 odpůrců nezávislosti Kosova dnes znovu demonstrovalo v Kosovské Mitrovici na severu Kosova. Pálili vlajky EU a plakát zachycující americkou ministryni zahraničí Condoleezzu Riceovou se srbským prezidentem Borisem Tadičem. Při protestu na kosovsko-srbské hranici u přechodu Mutivode asi 35 kilometrů severovýchodně od Prištiny demonstrovalo na 150 bývalých vojáků srbské armády z dob kosovského konfliktu v letech 1998 až 1999. Na pořádkovou policii házeli kameny, sklenice a železné předměty. Podle policie zranili deset příslušníků bezpečnostních sil, které proti demonstrantům použily slzný plyn. Při rozhánění davu pomohli policii i vojáci KFOR, kteří byli připraveni v záloze.

Bývalou provincii dnes navštívil také srbský ministr pro Kosovo Slobodan Samardžić, který v minulých dnech obhajoval násilné nepokoje na hranicích. Priština jeho příjezd označila za provokaci, vedení mise OSN prý dokonce uvažovalo, že mu návštěvu neumožní, pokud se za své výroky neomluví. Nakonec ji povolilo.

*** 

Nejvyšší kosovští a srbští představitelé by se měli poprvé od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova setkat tento týden. Zástupci obou vlád se mají ve čtvrtek a v pátek zúčastnit schůzky zemí sdružených v Procesu spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP) v Sofii. Bělehrad, který samostatnost někdejší provincie neuznává, však podle agentury APA trvá na tom, aby Prištinu zastupovala mise OSN (UNMIK), jež Kosovo spravuje od roku 1999.

Členskými zeměmi SEECP jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Řecko, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko, Turecko, Černá Hora a hostitelské Bulharsko. Kosovo jako autonomní provincii Srbska na aktivitách této organizace dosud zastupoval UNMIK. Ze zemí SEECP nezávislost Kosova uznaly Albánie a Turecko, naopak k odpůrcům patří vedle Srbska také Rumunsko, Moldavsko a Řecko.