Quito - Mezi Kolumbií, Ekvádorem a Venezuelou vzplanula prudká diplomatická roztržka. Důvodem byl zásah kolumbijských letadel a vojáků proti povstalcům kolumbijské protivládní organizace FARC na ekvádorském území. Ekvádorský prezident Rafael Correa v neděli nařídil okamžité vypovězení kolumbijského velvyslance ze země a vydal rozkaz, aby se k hranicím s Kolumbií přemístily vojenské síly. Následuje tak venezuelského prezidenta Cháveze. Kolumbie nicméně oznámila, že své jednotky na hranicích s oběma státy neposílí. Ekvádor poslal na kolumbijské hranice 3200 vojáků.
Ekvádor a Venezuela jsou ve sporu s Kolumbií, posilují vojenské síly na hranici
Kolumbijská vláda zachová zdrženlivost a své jednotky k hranicím s oběma zeměmi nevyšle. Naopak bude usilovat o udržení rozumných vtahů s oběma státy, prohlásil ministr obrany Juan Manuel Santos. Zdůraznil, že v žádném případě kolumbijská armáda neprovádí přesuny směrem k hranicím, jak to naznačovaly zprávy ze severního departementu La Guajira u hranice s Venezuelou. Vyjádřil naději, že ve vzájemných vztazích převládnou zdrženlivost a rozum a že lze neshody vyřešit bez agrese.
Noční bombardování povstalců na území Ekvádoru necelé dva kilometry od kolumbijské hranice pokládá Bogotá za velký úspěch. Během akce zemřelo 17 povstalců včetně vysokého velitele Raúla Reyese. Kolumbijská vláda se omlouvá za zásah, který musela vykonat v pohraničí. Nehodláme zpochybňovat suverenitu a integritu Ekvádorské republiky. Máme naopak zájem na spolupráci v boji proti terorismu," řekl kolumbijský ministr zahraničí Fernando Araujo.
Omluva Kolumbie za zásah však popudila ekvádorského prezidenta Rafaela Correu. „Kolumbijská reakce na náš protest je výsměchem. Rozhodl jsem se proto okamžitě vyhostit kolumbijského velvyslance z Ekvádoru. Za této situace není omluva dostatečná,“ prohlásil Correa.
Kolumbijští vojáci našli ve zničeném táboře údajně dokumenty svědčící o úzkých vazbách mezi povstalci a levicovým ekvádorským prezidentem. Rafael Correa má oporu ve svém venezuelském protějšku Hugovi Chávezovi. Obě země vyslaly ke kolumbijským hranicím vojska a Chávez mobilizoval letectvo. Kolumbie oznámila, že své jednotky na hranicích s oběma státy neposílí, podle prezidnetského mluvčího se ale obává možné dohody mezi levicovými povstalci s Ekvádorem a Venezuelou.
Cháveze pobouřilo zejména zabití povstaleckého velitele Raúla Reyese, kterého nazval „dobrým revolucionářem“. Je to vůbec poprvé za 40 let působení Revolučních ozbrojených sil Kolumbie, co v boji padl člen jejich nejužšího vedení.
Nad Reyesovou smrtí vyjádřila politování Francie, podle níž byl
povstalec její spojkou při jednáních o propuštění zadržované kolumbijské
političky Ingrid Betancourtové. Podle agentury AP se také objevily
informace, že při zásahu proti FARC získali kolumbijští vojáci dokumenty,
které mají paukazovat na posílené vazby mezi ekvádorským prezidentem a povstalci.
Se svou troškou do mlýna přispěchal i bývalý kubánský vůdce Fidel Castro, který za celou situací vidí prodlouženou ruku Spojených států. Podle něho právě USA přivedly Kolumbii na pokraj vojenského střetu s Ekvádorem a Venezuelou. V článku pro dnešní vydání deníku Granma napsal, že napětí mezi jihoamerickými národy vyvolaly „genocidní plány yankeeského impéria“.
Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) José Miguel Insulza svolal na úterní odpoledne do Washingtonu mimořádnou schůzku, která by měla najít klidné řešení krize.