Brusel - Evropská komise vyjádřila znepokojení z pokračujícího lovu velryb pod záminkou vědeckého výzkumu. Kritika míří hlavně na Japonsko, pro které je lov kytovců kulturní tradicí. Ve Velké Británii dnes začíná kongres, jehož tématem je právě lov velryb.
EK kritizuje lov velryb pod záminkou vědeckého výzkumu
Moratorium na komerční lov velryb je v platnosti od roku 1986. Japonsko jako jeho největší odpůrce se ho snaží obcházet a využívá nedůslednosti jeho textu. Argumentuje nutností lovu pro výzkumné účely a nárokuje si právo vylovit ročně až 1000 velryb.
„Současný text úmluvy umožňuje státům realizovat tzv. lov kytovců pro vědecké účely. Japonci říkají, že zkoumají především zdravotní stav kytovců, složení potravy a velikost. Nicméně víme, že maso ulovených zvířat končí v japonských restauracích a samoobsluhách,“ popsal situaci Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Diskuse o lovu velryb se ve světě opět rozvířila kvůli snímkům zveřejněným australskými médii. Záběry zachytily dvě právě zabíjené velryby - prý matku s mládětem. „Podobné mediální akce mají upozornit na otázku, zda je racionální provozovat ve 21. století lov těchto vysoce vyspělých zvířat,“ řekl Plesník ve vysílání ČT.
Proti lovu velryb vystupují ekologické organizace po celém světě, Evropská unie, Austrálie, ale i další státy a mezinárodní organizace. Mezinárodní velrybářská komise (IWC) loni navrhla nový rámec pravidel, který by přesněji definoval lov kytovců pro vědecké účely.
Členství v Mezinárodní velrybářské komisi bylo původně omezeno na státy, které lov kytovců provozovaly, patřil mezi ně např. i Sovětský svaz. Na konci 80. let byly do komise pozvány i státy, které se velrybářstvím nikdy nezabývaly, např. Švýcarsko a Rakousko. Členem komise je od roku 2005 i Česká republika.
Skupina kytovců zahrnuje asi 70 až 80 druhů, z toho jsou velryby jenom tři druhy. Mezinárodní úmluva, kterou realizuje IWC, se týká středně velkých nebo velkých druhů kytovců. Nezahrnuje tedy delfíny, kosatky nebo narvaly.