Vatikán představil nový seznam smrtelných hříchů

Vatikán - Vatikán sestavil nový seznam smrtelných hříchů. K sedmi už existujícím připojil například užívání drog nebo znečišťování životního prostředí. V rozhovoru pro list L˙Osservatore Romano představil nový seznam biskup Gianfranco Girotti, který stojí v čele jednoho z hlavních soudů papežské kurie, Soudu apoštolské penitenciárie. "Až dosud jsme mezi smrtelné hříchy řadili pýchu, lakotu, závist, hněv, smilstvo, obžerství a lenost. Ty mají ale značně individuální rozměr," řekl biskup vatikánskému deníku.

Definice nových smrtelných hříchů, jak je nyní Vatikán formuloval, je zaměřena na věřící - má je vést především k poznání, že svými skutky zasahují jak své bližní, tak i své okolí, a to včetně přírody. „Svým způsobem je třeba těmto hříchům věnovat větší pozornost než třeba závisti, kterou člověk škodí především sám sobě. Následkem globalizace jde dnes hlavně o velký společenský dopad konání jednotlivce,“ zdůraznil Girotti.

Nových sedm smrtelných hříchů tvoří podle Vatikánu znečišťování životního prostředí, genetická modifikace, pokusy na lidech, sociální nespravedlnost, ožebračování lidí, shromažďování nemravného bohatství a distribuce drog včetně jejich užívání.

Girotti v souvislosti s novým seznamem hříchů poukázal na „určité porušování základních práv lidské přirozenosti, k němuž dochází například prostřednictvím pokusů, genetických manipulací“. Upozornil také, že drogy „oslabují mysl a zatemňují inteligenci“ a odsoudil narůstající společenské a ekonomické rozdíly mezi bohatými a chudými, které „mají za následek neúnosnou sociální nespravedlnost“.

Biskup Girotti rovněž připomněl, že katolická církev je nadále zneklidněna dalším hříšným konáním, jako je například umělé přerušování těhotenství či pedofilie. Religionista Martin Staněk ale ve Studiu ČT24 uvedl, že nejde přímo o nový seznam dalších hříchů, ale Vatikán chce spíše upozornit na to, že sedm smrtelných hříchů má v době globalizace i globální dopady. 

Tradičních sedm smrtelných hříchů vypočítává katolická tradice od pontifikátu papeže Řehoře I. Velikého, který řídil chod křesťanské církve v letech 590 až 604.