Varšava - Zablokováním polské ratifikace reformní smlouvy Evropské unie dnes pohrozil šéf hlavní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslav Kaczyński. Pro ratifikaci nové unijní smlouvy v polském parlamentu je potřeba souhlasu nejméně dvou třetin ze 460 poslanců, přičemž PiS má 166 poslanců, a může tak proces v parlamentu zmařit. Premiérův úřad uvedl, že v takovém případě vyhlásí referendum.
V polském parlamentu hrozí zablokování Lisabonské smlouvy
„Pokud bude snaha prosadit verzi ratifikace, kterou navrhuje vláda, budeme muset hlasovat proti, nebo se zdržet, což vyjde nastejno,“ prohlásil na briefingu ve Varšavě bývalý premiér Jaroslav Kaczyński, jehož bratr Lech Kaczyński je prezidentem země a členem PiS.
Jaroslav Kaczyński ve středu předložil parlamentu návrh dodatku k textu ratifikace smlouvy EU. Hlavně požaduje, aby bylo jasně potvrzeno, že „Polská republika zůstává a zůstane svrchovaným státem, především v otázce rozhodování o příslušnosti k EU, ale i o odstoupení“. Návrh šéfa konzervativní pravicově-populistické strany ihned odmítli vládní liberálové i levicová opozice.
Postoj PiS překvapil, protože text smlouvy dojednal s partnery v EU právě Jaroslav Kaczyński spolu s bratrem. Předtím, než loni v říjnu jeho strana prohrála v parlamentních volbách, označoval podobu nové smlouvy EU za velký úspěch pro Polsko.
„Kaczyńští to tentokrát přehnali. To jim nedovolím,“ reagoval podrážděně v místní televizi na iniciativu svého předchůdce premiér Donald Tusk. Vedoucí jeho kanceláře Slawomir Nowak však připustil, že PiS ratifikaci v parlamentu opravdu může zablokovat. „Pokud PiS bude hlasovat proti, uspořádáme referendum,“ řekl Nowak.
Průzkum agentury GfK Polonia, jehož výsledky dnes zveřejnila polská média, ukázal, že v případném referendu by novou unijní smlouvu nyní podpořilo nejméně 60 procent polských voličů. Z ankety podle tiskové agentury PAP také vyplynulo, že většina lidí si přeje, aby v této otázce rozhodovalo referendum, nikoli parlament.
Termín ratifikace Lisabonské smlouvy, pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie, kterou nejvyšší představitelé všech 27 zemí EU podepsali loni v portugalské metropoli, nebyl v Polsku zatím stanoven. Členské země by podle předchozích dohod měly ukončit ratifikaci ještě letos, ale může to být i později, nejlépe však do voleb do Evropského parlamentu na jaře 2009.
Lisabonskou smlouvu již ratifikovaly Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Malta a Francie. Ve většině zemí stačí k ratifikaci souhlas parlamentu, referendum se má zatím konat jen v Irsku. Na Slovensku opozice blokuje ratifikaci v parlamentu na protest proti vládnímu návrhu tiskového zákona.
V Česku poslanecká sněmovna začne projednávat Lisabonskou smlouvu příští týden. Ke schvalování klíčového dokumentu se ale dolní komora zřejmě dostane až v dalších měsících, možná až na podzim. Vládní občanští demokraté prý totiž chtějí projednávání ve sněmovně v prvním čtení přerušit a počkat na vyjádření ústavního soudu, o které by podle nich měl požádat Senát, zda unijní text není v rozporu s českou ústavou.
Smlouva přináší unii některé zásadní reformy. Mění například způsob rozhodování v unijních institucích či snižuje počet oblastí, v nichž nyní mají členské státy právo veta. Na rozdíl od euroústavy, jejíž ratifikace v roce 2005 zkrachovala, nenahrazuje dosavadní smlouvy, nýbrž je jen doplňuje. Neobsahuje také státní symboly - společnou hymnu a vlajku, s nimiž počítala euroústava. Smlouva předpokládá vznik dvou nových funkcí: stálého předsedy Evropské rady a jakéhosi společného ministra zahraničí.