Teherán - Radikální změny v Íránu zřejmě po dnešních parlamentních volbách čekat nelze. Pro kontroverzního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda ale budou jakýmsi testem popularity a zřejmě ukážou, jaké bude mít napřesrok šance na znovuzvolení. Bezmála 44 milionů oprávněných voličů mu vystaví účet nejen za jeho zahraniční a domácí, ale především hospodářskou politiku.
Volby v Íránu asi změnu nepřinesou, pro Ahmadínežáda budou spíše testem popularity
Ve volbách proti sobě stojí v podstatě dva bloky - reformátoři a konzervativci. Reformátoři kolem bývalých prezidentů Mohammada Chátamího a Akbara Hášimího Rafsandžáního už se ale naděje na mocenskou změnu předem vzdali - státní Rada dohlížitelů, která dbá na regulérnost voleb a kterou ovládají konzervativní klerikové, totiž více než polovinu jejich kandidátů z ideologických důvodů z voleb vyloučila. Reformátoři proto doufají, že se po volbách stanou alespoň účinnou opozicí.
Konzervativci, kteří jsou považováni za prezidentovu oporu, jsou rozděleni do dvou skupin. Principalisté, které vede předseda parlamentu Gholámalí Hadad Ádil, stojí neochvějně za Ahmadínežádem. Druhá skupina v čele s bývalým hlavním vyjednávačem v jaderných otázkách Alím Laridžáním je sice věrná režimu, stále více se ale distancuje od prezidenta, především od jeho hospodářské politiky, která je v Íránu terčem ostré kritiky.
Reformátoři ani konzervativci přitom nezpochybňují samotné základy islámské republiky a konečné slovo v zemi má náboženská elita, především pak duchovní vůdce a nejmocnější muž země, ajatolláh Alí Chameneí.
Dvě stě devadesát nových poslanců vzejde ze 4 476 kandidátů, mezi nimiž jsou i ženy, jejichž postavení v Íránu je výrazně lepší než v některých jiných islámských zemích. Rada dohlížitelů letos zamítla například kandidaturu 30 současných poslanců a tří bývalých ministrů a k volbám nepustila ani vnuka dlouholetého vůdce islámské revoluce a íránského lidu ajatolláha Chomejního; ve volbách v roce 2004 přes radu neprošla už kandidatura Chomejního vnučky Zahry. O složení parlamentu bude rozhodovat 43,7 milionu oprávněných voličů. Oficiální místa nyní hlavně doufají, že se nebude opakovat situace z parlamentních voleb v roce 2004, kterých se zúčastnilo jen něco málo přes polovinu voličů.
Íránci o současnou předvolební kampaň, v níž byly například zakázány velkoplošné portréty a plakáty kandidátů, letos nejevili žádný zvláštní zájem. Volby se totiž konají týden před perským Novým rokem (nou-rúz), takže obyvatelstvo má v hlavě především sváteční nákupy. Na těch se nešetří, třebaže mnoho Íránců zchudlo. Míra inflace v zemi se pohybuje mezi 20 až 30 procenty, výrazně se zvyšují ceny potravin, nájemné a ceny nemovitostí stouply dokonce o více než 70 procent. Příjmy z prodeje ropy přitom nad očekávání rostou, Írán je čtvrtým největším producentem ropy na světě a podle oficiálních údajů vydělal jejím prodejem loni zhruba 70 miliard dolarů (přes jeden bilion korun). Ekonomika v zemi roste ročně o více než šest procent a vznikly stovky tisíc nových pracovních míst. Málo z této prosperity ale pronikne k obyčejným lidem.
Nepříznivá hospodářská situace u íránské veřejnosti převažuje nad zájmem o spor se Západem kvůli jadernému programu. A to i přesto, že se volby budou konat pouze dva týdny poté, co Rada bezpečnosti OSN schválila proti Íránu třetí sadu sankcí. Veřejnost Ahamdínežáda v jeho odporu vůči požadavkům OSN na zastavení íránského jaderného programu výrazně podporuje.
Současný prezident, syn kováře, který se vlastním úsilím dostal do pozice vůdce chudých vrstev, je stále velmi populární na venkově. Reformátoři kolem Chátamího se sice těší mezi lidmi sympatiím, důvěru v řešení nepříznivé hospodářské situace ale Íránci vkládají spíše do umírněných konzervativců s jejich lepšími vztahy k duchovenstvu i obchodním kruhům. Umírnění konzervativci prosazují větší ekonomickou liberalizaci a zlepšení vztahů se Západem. Zároveň ale nechtějí nic měnit na autoritě islámských duchovních.
Ultrakonzervativní Ahmadínežád ani jeho proreformní oponenti podle lidí nedodrželi svoje předvolební sliby. V roce 2005 v prezidentských volbách Ahmadínežád sliboval, že bude spravedlivěji přerozdělovat mezi obyvatele ropné příjmy země; reformisté, kteří byli u moci v letech 1997 až 2005, zase naslibovali vybudování liberální společnosti.
Ať už volby dopadnou jakkoli, jedna věc je jistá už nyní: v novém íránském parlamentu usedne v jednom křesle Žid. Ústava totiž zdejší židovské menšině zaručuje jednohlasé zastoupení, a to navzdory tomu, že Írán patří k nejostřejším kritikům Izraele a prezident Ahmadínežád otevřeně říká, že by měl být zničen, a popírá holocaust.