Brusel - Na boji s klimatickými změnami se šéfové vlád zemí Evropské unie dnes dohodli jen v obecné rovině. Žádné konkrétnější závazky však summit nepřinesl. Výsledek se do značné míry shoduje s výsledky vrcholné schůzky, která se odehrála loni v březnu. Na té se unie zavázala, že do roku 2020 se podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie zvýší na 20 procent a emise skleníkových plynů klesnou o pětinu.
Na boji s klimatem se Summit EU dohodl jen obecně
Nadále však panují rozpory u celé řady věcí, mimo jiné u aukčního systému. Jeho prostřednictvím by si podniky měly kupovat emisní povolenky, které jim dovolí vypouštět do ovzduší oxid uhličitý. Německá kancléřka Angela Merkelová podle českého premiéra Mirka Topolánka zpochybnila datum, z něhož by unie měla vycházet při jednotlivých výpočtech. Ty mimo jiné určují, o kolik by měl jednotlivý stát snížit emise skleníkových plynů do roku 2020.
Zatímco Evropská komise navrhuje, že by se při výpočtech mělo vycházet z roku 2005, Merkelová navrhla rok 1990. „Angela Merkelová otevřela překvapivě věc, o které si všichni mysleli, že už je uzavřená,“ řekl novinářům Topolánek.
Němci navrhovaný postup by byl daleko výhodnější pro nové členské země, včetně České republiky. Těm se totiž daří od počátku 90. let snižovat emise daleko úspěšněji než „starým“ členským zemím EU. "Země staré evropské patnáctky zvýšily emise CO2 o 3,7 procenta, zatímco
deset nových zemí snížilo ve stejném období emise o 26 procent," dodal
český premiér.
Spory však panují i kolem povolenek pro takzvané energeticky náročné
provozy. Ty by měly mít určité úlevy. Zatím však není vůbec jasné, jaké
podniky mezi ně budou spadat a jak budou úlevy vypadat. Hovoří se mimo jiné o ocelárnách, cementárnách či hliníkárnách. „U nás ocelářství, cementárny, sklárny, keramika tvoří podstatnou část naší ekonomiky. Bylo by samozřejmě nešťastné, pokud by ta opatření, která se plánují, vedla k odchodu tohoto průmyslu do neevropských zemí,“ vyjádřil vicepremiér Alexandr Vondra největší obavy států, kde průmysl tvoří značnou část HDP.
Jedním z mála závěrů je podle diplomatů dohoda na „jízdním řádu“ boje s klimatickými změnami. V červnu by se měli dohodnout na liberalizaci energetického trhu. Na detailnějších opatřeních se premiéři shodnou v prosinci letošního roku.