V Rakousku se hádají kvůli umělému sněhu

Vídeň - Lyžařská sezona pomalu končí - už teď se ale bojuje o tu příští. Záchranou lyžařských center v době globálních změn klimatu se stávají sněžná děla. Ekologové ale bijí na poplach. Podle nich jde o nové nebezpečí pro životní prostředí.

Vlekaři v celé Evropě ale do umělého zasněžování investovali ohromné množství peněz a o zákazu vodních děl nechtějí ani slyšet. Jen v Rakousku jimi chtějí stoprocentně pokrýt všechny sjezdovky. A to i za cenu raketového nárůstu spotřeby energie a vody.
 
Není na žádné mapě, nemá žádné obyvatele. Přesto v Alpách nepozorovaně vyrostlo milionové velkoměsto, alespoň pokud jde o spotřebu vody. „Zasněžovací systémy v celých Alpách spotřebují za jedinou zimu zhruba stejně vody jako rakouská metropole Vídeň za celý rok,“ říká Christian Newesely z Institut ekologie Univerzity v Innsbrucku
 
Sněžná děla přitom nyní třeba v Rakousku pokrývají zatím jen asi 2 třetiny celkové plochy sjezdovek a každý rok jich další tisíce přibývají. „Žádnou vodu nespotřebováváme. Použijeme ji a poté ji - dokonce ještě čistší - vrátíme do přírody,“ brání se Ingo Karl, předseda Rakouského svazu provozovatelů lanovek.
 
Podle ekologů ale děla pohltí tisíce kubíků vody v zimě, kdy je jí i bez nich nedostatek k výrobě energie - tu ale přitom vyžadují taky. „Spotřeba energie pro zasněžování v Alpách každou zimu odpovídá celoroční spotřebě asi 130 000 čtyřčlenných domácností,“ tvrdí Newesely.
 
„Proud spotřebováváme převážně tehdy, když je ho přebytek - v noci,“ oponuje mu Ingo Karl.  

Podobně protichůdné jsou názory ekologů a vlekařů i v otázce vlivu technického sněhu na rostliny na sjezdovkách. V Rakousku, kde lyžařský průmysl živí statisíce lidí, představuje přitom zasněžování velmi tenký politický led.

Jestliže ještě před pár lety se sněžná děla používala jen jako doplňkové opatření, pak nejpozději loňská zima tento přístup změnila. Mnohá střediska začínají za pouhý bonus považovat přírodní sníh.
 

Vydáno pod