Praha – Černošskou ikonou amerického boje proti rasové diskriminaci navždy zůstane charismatický řečník Martin Luther King, který byl 4. dubna 1968 zastřelen na balkoně hotelového pokoje. I přesto, že nad jeho smrtí dodnes visí otazníky, jeho odkaz je stále živý. Svým slavným projevem o svém snu, v němž vykreslil Spojené státy bez rasové nesnášenlivosti, rozjel koloběh událostí a pokojné hnutí za rovnoprávnost již nebylo možné zastavit. Nobelova cena míru, která mu byla udělena jako vůbec nejmladšímu laureátovi, dokládá jeho zásluhy a morální pozici také na mezinárodním poli.
Byl zastřelen na konci svého snu, ten ale žije dál
Možná se nechal inspirovat Gándhím, možná byl přesně to, co tehdejší americká společnost potřebovala. Teze, které Martin Luther King hlásal, byly natolik provokativní a nepřijatelné pro některé skupiny obyvatelstva, že vyvolávaly dnes již těžko pochopitelné reakce.
Měly v Kingově smrti prsty tajné služby?
Přední americký černošský aktivista Martin Luther King byl zavražděn 4. dubna 1968 na balkoně hotelu Lorraine v Memphisu ve státě Tennessee. Za vraždu byl odsouzen na 99 let James Earl Ray, který se původně ke zločinu přiznal. Později však svou vinu popřel. Spekuluje se o tom, že Ray byl obětním beránkem a že svoji roli sehrály i tajné služby. King měl tehdy již velký vliv a řadě lidí byl nepohodlný.
GALERIE
Martin Luther King s manželkou zdroj: ISIFA/Getty Images
Nadaný King se narodil v roce 1929 v rodině baptistického kněze a učitelky. Na Bostonské univerzitě získal doktorát z filosofie a teologie. Po studiích na Bostonské univerzitě se rozhodl jít ve stopách svého otce a stal se reverendem baptistické církve v Montgomery. Černošský aktivista byl ženatý se spolužačkou z univerzity Corretou Scottovou, která zemřela v roce 2006, měli čtyři děti. Nespokojenost s přetrvávajícími prvky rasové diskriminace pak přivedla tehdy jednoho z nemnoha vysokoškolsky vzdělaných černých Američanů k veřejnému vystoupení za občanská práva.
Martin Luther King přebírá Nobelovu cenu
King se nechal inspirovat Gándhím a jeho „bojovým nenásilím“
Když Rosa Parksová byla zatčena za to, že neuvolnila místo bělochovi v autobuse, postavil se King do čela organizace, která zahájila bojkot veřejné dopravy. Kariéra excelentního řečníka tak začala strmě stoupat. Jakmile hnutí dosáhlo svého cíle a segregace v městských autobusech byla zrušena, stal se King uznávaným vůdcem hnutí za lidská práva. Snažil se, aby se zrušení segregace dodržovalo v praxi pomocí tichých demonstrací a nenásilných protestních akcí. Hnutí vyvrcholilo v srpnu 1963 pochodem 200 tisíc demonstrantů k Lincolnovu památníku ve Washingtonu, kde King ve svém nejznámějším projevu vyslovil vizi o budoucí Americe bez rasové nenávisti.
Druhá polovina šedesátých let přinesla ale i násilné střety v některých amerických městech. Mezi Kingovy nepřátele se kromě bílých rasistů zařadili předáci militantních černošských skupin (nejznámější byla tzv. Černá moc), kteří odmítali jeho cestu nenásilí a obviňovali ho z podlézání. Ve Spojených státech se v té době rozvíjela občanská neposlušnost vůči válce ve Vietnamu. King také protestoval proti válce v Indočíně a proti nepřiměřenému počtu povolávaných Afroameričanů, čímž si nezískal přízeň ve vládních kruzích.
Lidé se přišli poklonit Martinu Lutheru Kingovi
Život devětatřicetiletého Kinga ukončil smrtící výstřel, když stál na balkoně hotelového pokoje v Memphisu, kde podporoval stávku dělníků. Násilně ukončený Kingův život se stal znamením boje za občanská práva i po pohnuté době šedesátých let. Den jeho narozenin se od roku 1986 v USA slaví jako státní svátek a úctu mu pravidelně vyjadřují i američtí prezidenti.