Církevní školy se podle papeže musejí držet katolických doktrín

Washington/New York - Katolická církev ve Spojených státech by podle papeže Benedikta XVI. měla dál pečovat o vzdělávání mládeže a umožňovat kvalitní výuku dětem z chudých vrstev a přistěhovaleckých rodin. Církevní školy by si také měly zachovávat svůj katolický charakter a odolávat snahám o sekularizaci.

Ve Spojených státech se nyní debatuje o tom, jak silné má být církevní zaměření na katolických školách, které se v současné době potýkají s nadměrným množstvím nekatolických učitelů i studentů. Církevní dogmata jsou stále častěji konfrontována se snahami zakládat na katolických univerzitách spolky homosexuálních posluchačů či zvát k diskusím obránce práva žen na umělý potrat. K oběma tématům přitom katolická církev zaujímá striktně odmítavé stanovisko. 

Zastánci přísnějšího církevního charakteru k požadavku na jeho uvolnění
namítají, že po rozvolnění tradičních dogmat by se výuka na katolických
školách takřka nelišila od běžných veřejných škol. Učitelé by podle papeže měli hledat pravdu, kamkoli je pečlivá analýza důkazů vede. Dovolávání se principů akademických svobod ve jménu ospravedlnění pozic, které odporují víře a církevnímu učení, by vytvářelo překážky nebo se dokonce zpronevěřovalo identitě a poslání univerzity. 

Papež požádal členy řádů a kněze, aby neopouštěli školství, a naopak aby se více věnovali vzdělávání dětí v chudých oblastech. Jen v loňském roce bylo v centrech velkých amerických měst zrušeno nebo sloučeno přes 200 katolických škol. Důvodem vesměs je, že rodiče žáků nemají na školné. 

Odchody učitelů z církevních řad způsobují školám finanční potíže, protože místo nich musejí zaměstnávat laické učitele. Nedostatek peněz se pak projevuje v nespokojenosti těchto laiků s jejich platy. Někteří laičtí učitelé katolických škol v New Yorku vyhlásili na dnešek, kdy Benedikt XVI. navštíví jejich město, stávku za vyšší platy a výhodnější smluvní podmínky.

Benedikt XVI., který je od úterý na šestidenní návštěvě Spojených států, se ve čtvrtek setkal rovněž s představiteli amerických buddhistů, hinduistů, muslimů, židů a dalších náboženství. Vyjádřil přesvědčení, že všechna vyznání by měla společně bojovat za světový mír. Papež hovořil rovněž o potřebě chránit náboženské svobody a připomněl, že v některých zemích jsou náboženské menšiny předmětem diskriminace a předsudků.