Kuvajt - V Kuvajtu jednali o situaci v Iráku už na třetí schůzce zástupci sousedních zemí. Účastní se i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Podle iráckého premiéra Núrího Málikího nedělají státy sousedící s Irákem pro stabilizaci Iráku dost, když mu odmítají prominout finanční dluhy a nebrání přílivu nových ozbrojenců do odbojných skupin. V závěrečném prohlášení účastníci konference ocenili vojenskou ofenzivu irácké vlády proti milicím a její vytrvalý boj proti těm, kdo provokují násilí v Iráku.
V Kuvajtu jednali země sousedící s Irákem o situaci v zemi
Málikí sice žádnou zemi nejmenoval, ale podle agentur chtěl oslovit zejména sunnitské sousedy, které do Iráku zatím neposlaly velvyslance. Irák opakovaně žádá o prominutí dluhů, jež nadělala vláda svrženého prezidenta Saddáma Husajna. „Dnešní Irák se od toho minulého liší zásadním způsobem. Jsme připraveni přispět k bezpečnosti a stabilitě oblasti. Těžko si vysvětlujeme, proč s námi nejsou navazovány diplomatické vztahy, i když je mnoho zemí, které v Bagdádu přes bezpečnostní rizika svá zastupitelství otevřely,“ řekl Málikí na adresu přítomných.
V Bagdádu má velvyslance Írán, ale žádný ze sunnitských arabských států, které do Iráku také jenom velmi zřídka vysílají vysoké představitele. Obavy zvýšil případ egyptského velvyslance, který byl v roce 2005 v Iráku unesen a krátce nato zavražděn. Zatím jenom o úmyslu otevřít v Bagdádu velvyslanectví hovoří Saúdská Arábie a Bahrajn. USA, které si v Bagdádu vystavěly svou vůbec největší zahraniční misi, doufají, že příklad Saúdské Arábie budou následovat další sunnitské vlády.
Na konferenci v Kuvajtu je přítomna také šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová a zástupci všech ostatních stálých členů Rady bezpečnosti OSN, stejně jako dalších mocností ze skupiny G8. Riceová řekla, že chce přítomné požádat, aby dostáli „svým povinnostem“ a znásobili finanční i diplomatickou podporu Iráku.
Účastníci schůzky vyjádřili v závěrečném komuniké uznání irácké vládě, zejména pokud jde o její angažovanost a odhodlání odzbrojit a rozbít milice a ozbrojené nevládní skupiny, uplatňovat zákony a zajistit monopol státu nad ozbrojenými složkami.
Dvě konference zemí sousedících s Irákem se v minulosti konaly v Egyptě a Turecku. Dominovalo jim napětí mezi USA a Íránem, který se snaží podle Washingtonu získat vliv na dění v Iráku a rozněcuje tam násilí podporou určitých šíitských ozbrojených skupin.
Iráku už veřitelé prominuli dluhy ve výši 66 miliard dolarů
Podle odhadů už Irák dosáhl u věřitelů prominutí více než 66 miliard dolarů zahraničního dluhu. Z 56 až 80 zbylých miliard připadá 32 až 55 na státy Perského zálivu, 7,6 miliardy na země Pařížského klubu věřitelů a zbytek na další země. ČR v roce 2006 odpustila Iráku 80 procent z celkové pohledávky 6,5 miliardy korun (0,4 miliardy dolarů), státy Pařížského klubu se před čtyřmi lety dohodly na prominutí 80 procent iráckých pohledávek.
Mezi hlavními zeměmi, které Iráku prominuly dluh nebo jeho část, patří USA (4,1 miliardy dolarů), Japonsko (6,8), Německo (5,6), Francie (5,1), Rusko (12), Itálie (2,4), Bulharsko (3,1), Srbsko, Slovinsko a Bosna (2,2) a Rumunsko (2 miliardy dolarů).