Praha - První záznam o alergii máme ze starého Egypta, o faraonovi trpícím na vosí píchnutí. Nikdy v historii však lidstvo alergie netrápily tolik jako na začátku 21. století. Alergikem může být podle vědců až každý třetí z nás.
Alergie stále na vzestupu, vědci boj nevzdávají
Před imunology, alergology a dalšími odborníky tak stojí složitý úkol - nejen najít odpovědi na neobvyklý rozpuk alergií, ale navrhnout také způsob jak proti ní efektivněji bojovat. Zdá se, že si tento souboj vyžádá změny nejen v medicíně a vědě, ale i v samotných základech naší každodennosti a vnímání sebe sama.
Cílem vědců je nyní především najít prapůvod alergie. Není totiž stále jasné, do jaké míry a v jakých konkrétních případech je alergie způsobena geneticky, a nakolik její zdroj leží ve vnějším prostředí. Specifikem alergie je přitom její status takzvaného systémového onemocnění - citlivost na alergeny se projevuje v širokém spektru nepříjemných reakcí, od ekzémů po migrény. Tato různorodost projevů veškerá bádání dále ztěžuje.
Nárůst v počtu alergiků lze připsat rozvoji civilizace. Původně se předpokládalo spojení s průmyslem, později sealergie odvozovala od přílišné hygieny. Dnes převládá názor, podle kterého je alergie projevem nevyrovnanosti imunitního systému, kdy bez dostatečných vnějších podnětů přechází bezdůvodně do silného protiútoku. Začátek alergie
lze tedy hledat v obecném nedostatku podnětů vyžadujících aktivitu imunitního systému.
Výzkum dále pokračuje - odborníci poukazují například na snížení různorodosti střevní mikroflóry u dnešních dětí, což se přičítá spíše stravování (náhražkám a chemii v potravinách) než dědičnosti.
Dědičnost je v případě alergií nevyzpytatelná. Mnoho lidí projevy alergie zanedbává, nebo si je s alergií nespojuje, což celý problém zhoršuje. Výzkumy přitom určily, že dítě alergika má 30% pravděpodobnost, že bude v průběhu života alergikem. Šance stoupá na 50% v případě, že jsou alergičtí oba rodiče. Šanci nadpoloviční pak má dítě, jehož rodiče sdílejí konkrétní typ alergie. Podchycení alergie je proto důležité nejen pro kvalitu vlastního života, ale i života svých dětí.
Alergie budoucnosti? Dnešní doba.
Většinu alergií přičítají vědci zvýšené urbanizaci. V dnešních interiérech panuje pro člověka nepřirozené mikroklima, vedoucí ke vzniku a rozvoji dosud neznámých reakcí organismu. Souvislosti dalších projevů současnosti (prašnost a smog, stres, syntetické materiály, chemické prostředky a další) s rozvojem alergie se zdají být zjevné, ale průzkumy je ještě nedokáží jasně potvrdit. Mezi alergology proto již dlouho panuje názor, podle kterého bude alergologie budoucnosti neoddělitelně propojena s ekologií.
V současné době existuje dvojí možnost léčení alergie - první je založena na vakcinaci proti konkrétnímu alergenu, druhá na potlačení protilátek způsobujících v těle pacienta alergickou reakci. Budoucí léčba bude nejspíše zaměřena na harmonizaci imunitního systému, přičemž péče s tímto cílem by měla začít těsně po narození a pokračovat uvědoměle po celý život. Už dnes je cestou ke zlepšení imunity především správné stravování, s dostatkem ovoce, zeleniny a mléčných výrobků v potravě.
Zároveň je celý problém alergií neoddělitelně svázán s tím, jak lidé dnešní doby uvažují o svém zdraví a jak se k léčbě a zdravotní péči staví lékaři. V budoucnosti budeme muset hledat řešení problémů hlavně ve změně životosprávy a složení jídelníčku spíše než v medikamentech, vitaminech a potravinových doplňcích.