Budapešť - Maďarský socialistický premiér Ferenc Gyurcsány po odchodu menšího koaličního partnera, svobodných demokratů, z koalice dnes představil rekonstruovanou podobu své již menšinové vlády. Za její priority pro další dva roky, které zbývají do voleb, označil hospodářský růst, rozvoj a vytváření pracovních míst.
Gyurcsány představil novou maďarskou vládu
Do čela ministerstva hospodářství premiér povolal mladého podnikatele Gordona Bajnaie, který dosud měl na starost fondy Evropské unie a regionální rozvoj. Novým ministrem zdravotnictví se má stát Tamás Székely, který dosud řídil státní zdravotní pojišťovnu.
Bajnai je považován za premiérova blízkého spolupracovníka a některá média ho vnímají i jako možného nástupce Gyurcsánye. Analytici jeho jmenování přijali jako příslib, že bude pokračovat úsporná rozpočtová politika v zájmu stabilizace ekonomiky a přijetí eura. Nadále však není jisté, jak si premiér ve zbývajících dvou letech poradí s obtížnými reformami pracovního trhu, zdravotnictví a školství.
Ministerský předseda současně vytvořil ve vládě nové ministerské funkce pro výzkum a rozvoj, jakož i pro dopravu, spoje a energetickou politiku, což dosud spadalo pod resort hospodářství. Navrhl také nové ministry ochrany životního prostředí, práce a pro místní samosprávy. „Premiér chce vyslat signál kontinuity, ale pro nový začátek by potřeboval kromě nových tváří i nový program,“ soudí analytik Zoltán Kiszelly.
Krizi v koalici odstartovala porážka vlády 9. března v referendu o zrušení nepopulárních poplatků ve zdravotnictví a školného, které se konalo na popud pravicové opozice. Premiér pak trval na tom, že podpora společnosti pro reformu zdravotnictví se zmenšila tak citelně, že ji lze znovu získat jedině s novým ministrem.
Ale na vyhození své ministryně Ágnes Horváthové svobodní demokraté zareagovali odchodem z koalice. To vyvolalo obavy investorů, že socialisté by se mohli vrátit ke své rozhazovačné politice jako před volbami v roce 2006. Mezitím maďarský rozpočtový schodek díky zvýšení daní a seškrtání výdajů klesl z 9,2 na 5,5 procenta hrubého domácího produktu, což je ale stále nejvíce v Evropské unii.