Clintonová vyhrála v Kentucky; Obama má většinu volených delegátů

New York - Senátor Barack Obama v noci na dnešek dosáhl většiny volených delegátů nominačního sjezdu, který bude v srpnu rozhodovat o kandidátovi Demokratické strany do listopadových voleb amerického prezidenta. Na shromáždění v Iowě prohlásil, že je "na dosah nominace". Senátorka Hillary Clintonová však vyhrála demokratické prezidentské primárky v americkém státě Kentucky a v souboji hodlá i nadále pokračovat. Věří, že na svou stranu získá ještě nerozhodnuté superdelegáty a volbu zvrátí ve svůj prospěch.

Jako o nejnapínavějších primárkách za poslední desetiletí mluví Amerika o letošním souboji prezidentských kandidátů za Demokratickou stranu. To potvrzuje i současná situace. Barack Obama dosáhl potřebného počtu 1627 volitelských hlasů, což je nejtěsnější většina pro šanci získat demokratickou nominaci na amerického prezidenta, a podle předběžných výsledků vyhrál i ve volbách v Oregonu, očekává tedy stranickou nominaci. Jeho soupeřka Hillary Clintonová však po výhře v Kentucky (65 procent) hodlá v kampani i nadále pokračovat.

Z primárek a stranických volebních shromáždění, které začaly před více než pěti měsíci Obamovým vítězství v Iowě, vzejde celkem 3253 volených delegátů. I přes porážku v Kentucky získal Obama v tomto státě dostatek volitelů a v současné době disponuje nejtěsnější většinou 1627 volitelských hlasů. K zisku demokratické nominace je ovšem potřeba 2026 volitelů. Ve zbývajících volbách už takové množství získat nemůže. Rozhodnutí tak bude spočívat v rukou stranických špiček, takzvaných superdelegátů, kteří při volbě na sjezdu mohou hlasovat podle vlastního uvážení.

Hillary pokračuje v souboji

Clintonová v projevu krátce po uzavření volebních místností v Kentucky dala jasně najevo, že v souboji pokračuje. Své naděje vkládá do hlasů superdelegátů - přibližně jedna čtvrtina z 800 stranických předáků ještě není rozhodnuta. Určující pro ně mohou být ještě zbývající primárky, které se konají začátkem června v Portoriku, v Montaně a Jižní Dakotě. Velmi důležité pro ni případně bude také započítání výsledků voleb na Floridě a v Michiganu, které byly kvůli porušení stranických pravidel předem anulované a nezahrnují se do celkových součtů. S nimi by měla nad Obamou náskok třiceti tisíc hlasů voličů. O jejich platnosti se rozhodne na konci května.

Clintonové výdrž a postup kritizuje řada analytiků: „Volební kampaň v této podobě oslabuje šance demokratů na vítězství a je nejvyšší čas, aby se demokraté sjednotili. Bylo by přirozené, aby se paní Clintonová stala viceprezidentkou, ale zdá se, že vztahy mezi ní a panem Obamou nejsou tak dobré, aby mohli vytvořit tým. V rámci volební kampaně Demokratické strany bylo hodně osobních útoků, takže by to moc dobře nefungovalo,“ informoval generální ředitel společnosti Factum Invenio Jan Herzmann.

Raději McCaina než Obamu

Volby nového amerického prezidenta proběhnou letos v listopadu, vítěz Demokratické strany se střetne s republikánským kandidátem Johnem McCainem. „Řada voličů Hillary Clintonové už dala najevo, že raději než volit Afroameričana Obamu, dají ve volbách hlasy právě Johnu McCainovi. Zdá se, že tady hraje určitou roli i rasové kritérium, i když se o tom ve Spojených státech mluví minimálně. Bude ale záležet na Clintonové a na tom, jak se vůči Obamovi v případě porážky vymezí,“ informoval zpravodaj ČT ve Washingtonu Roman Bradáč.

To potvrzují i průzkumy. Pokud by nominaci získal Obama, v listopadu by ho podpořila pouze třetina příznivců jeho soupeřky. Republikán McCain by za těchto okolností dostal hlas od čtyřech z deseti jejích voličů. Ostatní by zůstali doma. Obamovi stoupenci by Clintonovou naopak podpořili ze 70 procent.

Vydáno pod