Washington - Více než čtyřicítka zemí dala v poslední době při kontaktech s představiteli OSN najevo zájem o zahájení jaderných programů, uvedl americký deník Washington Post. Nejméně šest z nich chce samo obohacovat uran nebo zpracovávat vyhořelé jaderné palivo. Tato tendence vyvolává obavy u expertů na jaderné odzbrojení, kteří poukazují na možnost, že některé z těchto zemí by se tak mohly dostat k jadernému arzenálu.
Více než 40 zemí prý uvažuje o jaderném programu
Zájem většiny těchto zemí, mezi nimiž jsou státy od Perského zálivu až po Latinskou Ameriku, je podle amerického listu ale motivován spíš ekonomickými úvahami, včetně vysokých cen fosilních paliv. V případě některých států Blízkého východu, které mají přístup k vydatným zásobám ropy a zemního plynu, se ovšem zdá, že sondují možnosti využití jaderné energie spíš kvůli obavě z budoucích závodů ve zbrojení v regionu. Mezi takové státy by mohly patřit Kuvajt, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty.
Z vedení jaderného programu, který směřuje k vytvoření jaderných zbraní, je už delší dobu podezírán Írán. Jaderné zbraně, a to až 200 hlavic, drží podle pozorovatelů Izrael, který se k tomu ale nikdy oficiálně nevyjádřil. Izrael stále mlčí i ve věci loňského vybombardování údajného utajeného jaderného reaktoru v Sýrii.
V poslední době se Egypt několikrát zasadil o vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě. Vzhledem k pozici židovského státu v oblasti má izraelská jaderná zbraň strategickou odstrašující hodnotu a nedá se předpokládat, že by se jí Izrael vzdal. V případě Izraele se navíc předpokládá, že vlastnictví jaderných hlavic nebude mít jinou než odstrašující funkci. Může ale vyvolat závody ve zbrojení, neboť ostatní země v regionu se budou chtít vyrovnat dominantnímu Izraeli a progresivnímu Íránu.
V uplynulých několika letech téměř desítka zemí oznámila, že se zabývá konkrétními plány na obohacování či zpracování jaderného paliva. To by mohlo vést k rozšíření celosvětových dodávek plutonia a obohaceného uranu, které lze využít k výrobě zbraní.