EP se bojí, aby země v jednání s USA o vízech nepřekročily meze

Štrasburk/Brusel - Evropský parlament se bojí možných dopadů dohod členských zemí EU a Spojených států ohledně bezvízového styku. Jde například o zpřístupnění více dat, než je třeba nebo, než kolik umožňují pravidla unie. Vyplývá to z usnesení, které dnes přijal Evropský parlament. Mezi státy, které samostatně s USA jednají, jsou i Česká republika a Slovensko.

Ne všichni europoslanci názory obsažené v dokumentu, který nemá žádnou právní závaznost, ale sdílí. Proti hlasovali třeba čeští zástupci za ODS, naopak ho podpořili europoslanci z ČSSD. Celkově pro usnesení hlasovalo 511 poslanců, proti 29 a sedm se zdrželo.

„I v otázkách, jež patří do výlučné pravomoci členských států, by mohla být zásada loajální spolupráce ohrožena dvoustrannými dohodami, které by obsahovaly odlišné podmínky pro přiznání bezvízového statusu některým členským státům,“ píše se v usnesení. „Jsou to takové skryté, podprahové dloubance pod žebra vůči našemu postupu,“ uvedl Jan Zahradil (ODS).

Usnesení navazuje na debaty, které se na půdě europarlamentu k vízům do USA vedly v minulosti. Česko v nich bylo opakovaně kritizováno částí europoslanců. Vadilo jim, že česká vláda jako první s Washingtonem podepsala memorandum, které má umožnit brzké zrušení víz. Konkrétně ČR vytýkali například nedostatek solidarity či transparentnosti. Topolánkův kabinet takovou kritiku odmítá 

Víza nyní potřebují lidé z nových zemí z rozšíření po roce 2004 kromě Slovinska. Ze starých států vízová povinnost ale platí jen pro Řecko. V současnosti platí pro vyjednávání s USA o vízech takzvaný dvoukolejný přístup. Evropská komise má od členských států pověření vyjednávat s USA o zařazení zbývajících zemí do programu v co možná nejkratší době. Vedle toho státy mohou s USA dál vyjednávat samostatně. Mandát, jehož text je ale tajný, pak vymezuje, jaké kompetence má EK a jaké připadají zemím.

Vydáno pod