Pasadena - Americká Národní agentura pro letectví a vesmír hlásí úspěch. Sonda Phoenix po desetiměsíčním letu přistála na povrchu Marsu. Plánem její mise je především zkoumání přítomnosti vody na planetě. Krátce po přistání Phoenix na Zemi odeslal první černobílé záběry svých rozložených solárních panelů a okolní marťanské krajiny.
Americká sonda Phoenix úspěšně přistála na Marsu
Poslední okamžiky sestupu sondy Phoenix k povrchu čtvrté planety sluneční soustavy byly pro vědce v řídícím centru v americké Pasadeně minutami čiré hrůzy. Komplikovaný sestup v řídké atmosféře se ale vydařil a obavy vědců se nenaplnily. „Nemohli jsme si to předepsat líp! Zkoušeli jsme všechny varianty různých druhů selhání, ale nečekali jsme, že to půjde tak hladce,“ komentoval úspěch Barry Goldstein. Modul vyslaný ze Země přistál v polární oblasti Marsu vůbec poprvé. Vědci se o to už jednou pokusili na jižním pólu Marsu v roce 1999, ale neuspěli.
Úkolem Phoenixe není hledat na Marsu život, ale podmínky k jeho udržení. Vědce zajímá hlavně voda. K Marsu by chtěli vyslat loď s lidskou posádkou, na cestu do míst vzdálených 680 milionů kilometrů ale budou astronauti potřebovat více vody, než jim technické podmínky zatím umožňují vzít s sebou. Právě v polárních oblastech Marsu se podle dosavadních zjištění vyskytují velké zásoby mělce uloženého ledu. Vědci soudí, že zmrzlá voda může být už 10 centimetrů pod povrchem.
Phoenix bude v příštích třech měsících odebírat vzorky z povrchu i hlubších míst do doby, než se jeho solární panely zanesou prachem. Výsledky rozborů pak společně s dalšími daty odešle na Zemi. Na rozdíl od vozítek Spirit a Opportunity, která brázdí povrch planety již čtyři roky, se nemá Phoenix po povrchu Marsu přemísťovat. „Vědecký tým provedl něco extrémně složitého. Jsou nejlepší z nejlepších, jinak by se jim něco podobného nepovedlo,“ dodal administrátor NASA Mike Griffin.