Gruzie žádá od Ruska omluvu a náhradu za sestřelený letoun

Tbilisi - Gruzie chce po Moskvě oficiální omluvu a náhradu škody za to, že její stíhačka 20. dubna sestřelila gruzínský bezpilotní průzkumný letoun nad Abcházií. V pondělí tuto verzi potvrdilo i vyšetřování OSN. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci na požadavek Tbilisi uvedl, že v gruzínská tvrzení, byť je nyní opakuje zpráva OSN, stále nemá důvěru.

Autoři zprávy OSN se opírali hlavně o videozáznam z bezpilotního letounu těsně před jeho sestřelením, který Gruzie zveřejnila. Rusko opakuje, že žádná jeho stíhačka není za sestřelení odpovědná. Také abchazské úřady tvrdí, že bezpilotní letadélko sestřelili vlastními prostředky. Jejich verze, že použili stroj L-39 Albatros české výroby, ale zveřejněnému videozáznamu neodpovídá.

Pozorovatelská mise OSN v Gruzii dospěla k závěru, že sestřelení gruzínského letounu měla na svědomí ruská stíhačka MiG-29 nebo Su-27. Ruský tisk před časem přišel s konspirační teorií, že sestřelení bylo dopředu domluveno s Ukrajinou, kde stejně jako v Gruzii vládne prozápadně orientovaná vláda.

Saakašvili vyzval Moskvu ke stažení jednotek z Abcházie

Gruzínský prezident Michail Saakašvili vyzval Moskvu, aby stáhla posily, které vyslala ke svým jednotkám v Abcházii, a zrušila prezidentský výnos o posílení styků s Abcházií a další odštěpeneckou oblastí, Jižní Osetií. Nicméně dal najevo, že chce s Moskvou jednat. „Rusko drží klíč (k řešení). Potřebujeme společně s Ruskem najít východisko z nynější slepé uličky. Rád bych se o to pokusil s novým ruským prezidentem,“ řekl.

Mezi Moskvou a Gruzií v poslední době vládnou kvůli separatistické Abcházii napjaté vztahy. Proruský západogruzínský region neuznává vládu v Tbilisi a požaduje samostatnost, stejně jako Jižní Osetie. Obě strany se vzájemně obviňují z přesunů vojáků k hranicím a ze záměrného vyostřování situace. Rusku je zároveň trnem v oku snaha Gruzie o vstup do NATO.

Abcházie, bývalá sovětská autonomní republika, vyhlásila v roce 1992, stejně jako o rok dříve Jižní Osetie, jednostranně nezávislost na Gruzii. Od té doby si spravuje své záležitosti sama za podpory Moskvy a usiluje o mezinárodní uznání nezávislosti, případně o spojení s Ruskem. Podle odhadů až 80 procent obyvatel obou regionů tvoří Rusové, žádná země až dosud ale jejich nezávislost neuznala - ani Rusko, ačkoli oba regiony hospodářsky podporuje. Rusko před časem oznámilo, že má v úmyslu navázat s oběma oblastmi těsnější vztahy.

Vydáno pod