Brdo (Slovinsko) – Mezi témata summitu EU-USA patří boj s globálním oteplováním, terorismus, kontroverzní obchodní otázky i tlak na rozšíření bezvízového programu Spojených států o další země Evropské unie včetně Česka. Summit EU-USA se v úterý koná ve slovinském Brdu za účasti prezidenta Spojených států George Bushe. Na summitu, jenž potrvá jen pár hodin, se objeví řada velmi různorodých témat. Předem se hovořilo třeba o Blízkém východu, jaderných ambicích Íránu, obchodních sporech mezi EU a USA či o boji se změnami klimatu.
Na summitu EU-USA se bude jednat i o vízech
V minulosti přítomnost amerického prezidenta na podobných akcích provázely často mohutné a bouřlivé demonstrace. Bushův současný pobyt v zemi, která tento půlrok předsedá EU, se nicméně zatím obešel bez jakýchkoli výraznějších protestů a žádné větší demonstrace se ani nečekají. Otázkou je, jak tomu bude na dalších místech - v Německu, Itálii, Francii či v Británii - kam se Bush v rámci evropského „rozlučkového turné“ vydá. Podle slovinských médií byla kvůli návštěvě zavedena přísná bezpečnostní opatření.
Slovinské úřady nechtěly opatření příliš upřesňovat, dá se však předpokládat, že se podobají těm, jaká zde byla při Bushově předchozí návštěvě v roce 2001. Tehdy bylo nasazeno asi 2 000 policistů, byl omezen dopravní provoz a nad Brdem a okolím nesměla přelétávat letadla. Slovinská vláda se nyní také dohodla s USA, že Američané mohou v zemi dočasně rozmístit blíže nespecifikované množství vojáků, kteří by měli Bushe chránit v případě leteckého útoku.
Do USA konečně bez víz?
Bezvízový styk se Spojenými státy mají pouze starší členské země EU kromě Řecka a z nováčků, kteří přistoupili od roku 2004, jedině Slovinsko. Slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel uvedl, že slovinské předsednictví s projednáváním tématu počítá. Rupel vyjádřil naději, že do konce tohoto roku může být dosaženo podstatného pokroku.
Očekávat nějaký zásadní zlom v této otázce přímo na summitu by podle diplomatů bylo naivní. „Co se týká bezvízového programu, tak nečekám, že tam bude cokoli převratného,“ prohlásila velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová.
Mezi USA a EU se nyní vedou jednání o zavedení systému ESTA. Ten spočívá v tom, že si lidé ze zemí zařazených do bezvízového programu budou muset o povolení k vstupu žádat před internet už nejméně tři dny před odjezdem.
Dosud stačilo předat obdobný formulář až po příletu. Systém se na zkoušku spustí v srpnu, přičemž od ledna bude povinný pro všechny. V té době by už měla v programu být i ČR, která podobně jako další státy s USA vyjednává bilaterálně. Očekává se, že do programu bude zařazena na podzim.
Očekává se, že Spojené státy zveřejní prohlášení, v němž se přiznají k závazku rozšířit bezvízový styk. Na vyjmenování konkrétních zemí a termínů je ale ještě brzy.
Český vicepremiér Alexandr Vondra koncem května v Bruselu prohlásil, že je přesvědčen, že ČR bude první zemí nebo bude v první skupině států, o které USA program rozšíří. Upřesnil, že sice nemůže říci přesné datum, kdy to Američané oznámí, je ale přesvědčen, že se tak stane letos na podzim. „Vycházím z porozumění, které s Američany máme, že to prostě bude do konce tohoto roku a optimálně v tomto období, tedy na podzim,“ dodal Vondra.
EU budou zastupovat šéf Evropské komise José Barroso, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana či slovinský premiér Janez Janša. Jde o poslední podobnou vrcholnou schůzku, která se za současné americké administrativy uskuteční. V USA se na podzim konají prezidentské volby a v lednu se obmění osazenstvo Bílého domu.
Spojené státy už EU „berou“ víc
Slovenský velvyslanec při EU Maroš Šefčovič podotkl, že ač se do nedávna preferovaly vztahy mezi USA a jednotlivými členskými státy unie, tak nyní se už v mnohem větší míře „baví“ Washington i s EU jako celkem. Dobře je to prý vidět v některých hospodářských otázkách.
Citlivá témata summitu
Milena Vicenová připustila, že se bude „jednat i o takových otázkách, které jsou pro obě strany hodně citlivé.“ Jako například 11 let starý zákaz dovozu kuřecího masa z USA. Důvodem je to, že v USA se kuřecí maso ošetřuje chlórem, což se naprosté většině Evropanů nelíbí. Evropská komise navrhuje zákaz zrušit, ale členské země včetně ČR jsou vesměs proti. Unii hrozí, že USA se kvůli tomu obrátí na Světovou obchodní organizaci (WTO).
Evropská unie boj proti terorismu podporuje, některé americké kroky v tomto směru ale představitelé EU kritizují. Jde třeba o existenci věznice na vojenské základně Guantánamo na Kubě, kde Američané zadržují osoby podezřelé z terorismu.
Boj proti globálnímu oteplování
EU stojí v čele tohoto boje, Američané se zatím nějakým závazným slibům k nevoli Evropanů vyhýbají. Neratifikovali například Kjótský protokol o omezení emisí. Jeho platnost vyprší už v roce 2012 a nyní se začínají rozbíhat jednání o nové mezinárodní dohodě. Ta by na něj měla navázat a unie usiluje o to, aby se do ní významnou měrou zapojily i USA.
Shoda mezi USA a EU nepanuje ani v postoji k trestu smrti. EU bojuje za jeho zrušení po celém světě, v USA byl naopak trest smrti v roce 1976 obnoven. Uplatňují ho jen některé státy. Jedním z nich je „domovský“ stát současného amerického prezidenta George Bushe - Texas. V EU trest smrti není v žádné z 27 členských zemí.
„Banánová válka“
V těchto sporech, které se vedou už řadu let nejen s USA, ale i s některými státy Latinské Ameriky, jde o režim dovozu banánů do EU. Unie se snaží podporovat dovoz banánů z bývalých evropských kolonií a omezuje různými nástroji dovozy z jiných zemí. USA se kvůli tomu obrátily na WTO, která rozhodla, že EU poškozuje zájmy USA. Unie oznámila, že se odvolá. USA na ni ale teď mohou uvalit sankce v podobě cel na některé zboží.